Konec léta

12. září 2018 v 13:58 | Ivo Adler
Kalendářní léto skončilo, a i když vegetační období trvá dál, už to umožňuje ohlédnout se za létem. Léto bylo horké a suché. Proti horku nic nemám, ale sucho je přece jen pro naše zeměpisné šířky nezvyklé. Rozhodně ale odmítám vyvozování nějakých katastrofických závěrů. Žádné katastrofy se nekonají. Úroda ovoce je mimořádná, mimo jiné díky tomu, že ovocné stromy dobře odkvetly, květy nespálil žádný jarní mrazík. Úroda řepky je vyšší o 23 %. Úroda obilovin je nižší o pouhé 3,5 %. Nevím jak brambory, ale já jsem na zahrádce měl nejvyšší úrodu brambor za celou dobu, co je pěstuji. Nářky na neúrodu se u našich zemědělců už pomalu stávají tradicí. Čert je vem. Úhyn ryb na největším moravském rybníku není ani tak dán suchem jako nadměrnou osádkou ryb. Už je to dávno, co jsem mluvil s jedním rybářským odborníkem a ten mi řekl, že naše rybníky jsou přerybněné. Ryby jsou v produkčním rybníku jako prasata v prasečáku. Podle toho vypadá i kvalita vody.
Když tak mluvím s kolegy zahrádkáři, nikdo si na počasí nestěžuje. Mám zahrádku malou, ale její využití se blíží maximu. Největší plochu tradičně věnuji raným bramborám. Brzo je vysazuji a brzo je sklízím, v době, kdy jsou v obchodech ještě drahé. Letos díky teplu byly obzvlášť rané. Aby půda byla využita, hned po sklizni vysévám špenát. I ten už je teď ke sklizni. Bohužel ho nechávám přerůstat, protože není místo v mrazáku. Snad na něj přijde řada příští týden. Jeden záhon po bramborách mám dělený. Jedna třetina dřeňový hrách, to už je druhý výsev, první byl hned z jara, dnes na jeho místě mám kedlubny. Druhá třetina je věnovaná kopru. Semena mívám vlastní, ale už měla po klíčivosti a tak jsem musel semena koupit a vysít znova. Jinak by byl kopr už k použití. Do takové kulajdy jako báseň. Třetí třetina je oseta ředkvičkami, i ty jsou ke sklizni, ale beru je postupně a i výsev byl na dvě etapy. Jedna rodina nemá šanci tu zkonzumovat. I ředkvičky jsou druhá sklizeň, první byla ve skleníku. Na místo, které s listovým salátem uvolnily, přišly papriky, předpěstované za oknem. Semena paprik jsem koupil a byla dost drahá. Sklizeň mě ale zklamala. Jsou málo vzrůstné a tím pádem mají i méně plodů. Dost ale na to, aby pokryly naši spotřebu. Rajčata mají vlastní záhon. Sazenice opět předpěstované za oknem. Pod rajčata jsem dal podsev - čínské zelí. Tady snad se nepříznivě projevilo počasí. Polovina sazenic zašla. Jednu nejslabší sazenici rajčete dala žena do skleníku, nedopustí, aby se něco vyhodilo. Dnes je to nejsilnější rajče, které máme. Tak zvažujeme, že příští rok těch rajčat bude víc.
Jinak je skleník primárně určen pro papriky a roubované okurky. U paprik zůstaneme, ale zvolím jinou odrůdu. Loni jsme měli pěkné papriky, byli z vlastních semen a byl jsem překvapený, protože to byly semena z předloňské sklizně, vysévám vždy F1 a tak jsem si od semen moc nesliboval. Žena nějaká semena uschovala a příští rok je vysela. Byl jsem překvapen jejich klíčivostí i kvalitou paprik. O paprikách ještě budu přemýšlet. Přemýšlet budu i o okurkách. Vždy dávám jednu hadovku a jednu svačinku. Pro naši potřebu až až. Ještě je rozdáváme. Co ale sere, že brzo přijdou pryč. S nástupem léta zajdou. Letos jsem je udržel až do současnosti, ale už je to bída. Bez chemického ošetření se neobejdou. Příští rok zkusím aspoň jednu neroubovanou. Se mi zdá, že ty roubované jsou háklivější.
Zbývají dva záhony. I ty jsou dělené. Na prvním jsou majoránka, bazalka a mrkev. Ten je více méně statický, co tam bylo vyseto, to konzumujeme. V sobotu nás navštívil bratr se ženou, a to si vždycky porovnáváme své pěstitelské úspěchy. A tak mi řekl, že bazalka nemá ráda zálivku na list. Dám si na to pozor. Listy už skoro žádné nemá, ale přičítal jsem to spíše ochlazení. I když bazalky jsme si letos užili dost. Máme jí spoustu nasušeno a majoránky taky. Kromě toho je tam ještě celer a kedlubny - po raném hrachu. Druhý a poslední záhon je rovněž dělený. Petržel jsem vysel dvakrát. První výsev na sebe dával dost čekat a tak jsem jí vysel ještě jednou. Protože první výsev byl kadeřavá petržel a druhý plochá, dá se to dobře rozlišit. Petržele je až až. Druhá část je věnovaná mrkvi, ve druhé trati po rané cibuli. Mrkev po cibuli se vcelku osvědčuje, bývá na zimní uskladnění. Ale je tu problém. Vysazuji cibulky dost hustě, a tak se pro výsev mrkve těžko hledá místo. A následně se i těžko probírá. Musím se polepšit. Méně je někdy více. Budu mít větší cibule i větší mrkev.
Záhony jsou sevřené mezi skleníkem a plotem. Skleník mi stíní, plot mi sice nestíní, ale stíní mi domek sousedky. Co naděláš. A tak na okrajích dávám takové rostliny, na kterých mi tak nezáleží, většinou trvalky. Křen, máta, řapík, pórek, to ovšem není trvalka, u skleníku šalvěj, libeček, oregano, meduňka a pažitka. Ještě jsem tam měl jednu zelinku, už nevím, jak se jmenovala, a ta loni vymrzla. A mezi tím tři rostliny konopí. Loni jsem je měl ve skleníku a ty ho celý zaplnily. Tak jsem si řekl, půjdete ven, holky. Někdo nám ty sazenice pořád strká, jinak bysme to ani nepěstovali, ale jak už jsem řekl, moje žena nic nevyhodí. Pak z toho dělá různé masti, které opět rozdává. Zahrádka je malá, ale celkem produktivní. Co mně chybí, že nemohu pěstovat česnek a zejména jahody. Není místo a pro česnek zejména vhodné stanoviště. Co se dá dělat, musím to oželet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama