Státní dluh

30. května 2017 v 14:24 | Ivo Adler
Takový státní dluh je docela dobrá věc. Tedy pro toho, kdo půjčuje (věřitele). Většinou je tento věřitel anonymní. Nikdo na něj nemůže ukázat prstem. Pravda, může to být, a zpravidla taky je banka nebo nějaká jiná finanční instituce, ale vlastníci jsou taky většinou anonymní. Druhá výhoda státního dluhu (pro věřitele) spočívá v tom, že u státu jako dlužníka je přece jen podstatně nižší riziko bankrotu než u nějaké firmy nebo soukromníka. To vysvětluje, proč je státní zadlužování tak oblíbenou finanční operací. Navíc anonymní je i ten, kdo zadlužoval. Vlády a parlamenty se střídají, dluh zůstává. Je to taková salámová metoda - oni přidali, tak my si taky trochu přidáme. Přece nejsme horší než oni.
Další příčinou jeho obliby je úrokový výnos. Zpravidla je vyšší než ten, který je běžně dosahovaný na finančním trhu. Způsobem čerpání státního dluhu jsou zpravidla státní dluhopisy. I ty mají svou výhodu. Dá se s nimi zpravidla dobře obchodovat. A jsou dostupné jen úzkému okruhu zájemců. Už je to pár let, kdy jsem měl nějakou finanční rezervu, o které jsem věděl, že jí nebudu v nejbližší době potřebovat. I obcházel jsem banky a hledal způsob, jak tyto nepotřebné písně co nejlépe zhodnotit. Výsledek byl tristní. S malou částkou - do milionu korun, si můžu tak akorát vytřít prdel. Nějaké zhodnocení vlastně nepřipadá v úvahu. Jsou možnosti, ale: buď je to riskantní nebo investice není volatilní - koupím si nějaký podnikový dluhopis, roky budu čekat na jeho zhodnocení a pak ještě když pánbu dá. Navíc nekupuji si dluhopis přímo od emitenta, ale prostřednictví nějakého fondu, který pochopitelně chce být taky živ. Něco tedy jde do jeho kapsy. Rozhodně si neumím představit, že přijdu do ČNB, které ostatně drobné klientele neslouží, a slušně požádám o koupi státního dluhopisu nebo pokladniční poukázky. Znám jen jeden případ, kdy ČNB sloužila drobné klientele - když protekčně povolila Václavu Havlovi, aby si u ní otevřel běžný účet. Je to přece pan prezident a komerční banky jsou tak nejisté! Je to pro nás čest, vést běžný účet panu prezidentovi. To byla doba, kdy (téměř) všichni byli posraný z Václava Havla. To bylo ve svinských devadesátých letech.
Není ani na škodu se ohlédnout se po historii státního zadlužování. Západní Evropě státní dluh umožňoval financovat rozsáhlé sociální programy a konkurovat tak sociální politice socialistických zemí. A to bez zvyšování daňové zátěže nebo snížení životní úrovně. Socialistické země šly cestou vyrovnaného státního rozpočtu a tím se ocitaly v nevýhodě. Po pádu socialistické soustavy se západní Evropa už nemusela podbízet svému obyvatelstvu, socialismus zkrachoval a nebylo s kým soupeřit. Ale obyvatelé si zvykli a zpátky už to nešlo. Alespoň ne bez značných sociálních otřesů. V jižní Evropě (Řecko, Itálie, Španělsko, jistá není ani Francie) státní zadlužování překročilo únosnou míru a bylo nutné zadlužování zastavit. S přijetím Eura se státní zadlužování stalo mezinárodní záležitostí. A případ Řecka ukazuje, že to bez sociálních otřesů nejde. Další adepti čekají. Státní dluh tak podrývá existenci společné měny eurozóny. Zadlužování státu se stává cestou do pekel a v EU sílí poznání, že proces zadlužování je třeba zastavit. Jsou stanoveny limity jednotlivých ukazatelů, které charakterizují vztah dluhu k hrubému domácímu produktu. Chvályhodná snaha, ale trochu to připomíná pavučinu. Slabý v ní uvízne, silný jí protrhne. Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější. Některým státům se nedodržování ukazatelů promine, jiným nikoliv.
Růst státního dluhu souvisí i s politikou podpory růstu ekonomiky za každou cenu. Potřebuji rozvíjet výrobu? Nejlepší je jít do banky pro laciné peníze. Cedulové banky proto dělají politiku levných peněz. Americkou počínaje, českou konče. Úroky na účtech jsou nulové, ne-li záporné. Pochopitelně, nějaké rozevření nůžek být musí. A když peníze nemám, tak si je nechám vytisknout. Americká banka si pro peníze bezostyšně chodí do tiskárny, naše ostatně taky. Ovšem, bohulibý účel, vytištěnými penězi udržuje nízký kurz koruny. Tím ČNB podporuje naše exportéry. Je to mnohem jednodušší, než investice do techniky. Celou ekonomikou vyspělých zemí prolíná neúcta k penězům a hodnotám vůbec. Lidská práva ekonomiku nenahradí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama