Červenec 2013

Ing. Miroslav Kalousek

21. července 2013 v 15:52 | Ivo Adler
Dne 18. 7. jsem se čirou náhodou díval na pořad Interview na ČT 24. Nějaký redaktor ČT tam zpovídal pana Kalouska. No, o zpovídání se dá mluvit jen s velkou dávkou shovívavosti. Redaktor ČT na osvědčeného matadora Kalouska očividně nestačil. Už v průběhu pořadu jsem si říkal, kurva, jdi do něj víc. Kalousek je slizký jako úhoř, pokud ho pořádně nestiskneš, tak se ti vykroutí.
Interview se samozřejmě týkal vývoje v kauze Nagyová a spol. Prezident jmenoval "úřednickou" vládu v čele s Jiřím Rusnokem. Vůbec jsem nepochyboval, že se sestavení vlády podaří. Kdyby Jirka řek´, taky bych mu nějaký ministerstvo vzal. Interview se týkal právě tohoto faktu. Kalousek si samozřejmě pustil hubu na špacír, že si prezident vykládá ústavu příliš extenzívně, že tu nastoluje polo/prezidentský režim a div že nevolal, občané, vlast je v ohrožení, braňme demokracii. Ve skutečnosti jsou v ohrožení jen jejich koryta a to se pak těžko volají občané do zbraně. Prezidentovi jeho počin schvaluji. Argumentace stávající koalice: máme stojedna poslanců, máme ničím nezpochybnitelné právo sestavit vládu, je směšná. Nedokázali sestavit funkční vládu, ani když měli (snad) 117 poslanců, neustále se štěpili a přelévali a teď se budou zaštiťovat převahou jednoho poslance? Směšné! Sestavení funkční vlády naopak předpokládá toto právo jim vzít. A tohle měl ten redaktor vpálit Kalouskovi do ksichtu. Neudělal to, škoda.
Poslanci schválili přímou volbu prezidenta, aniž by změnili jeho pravomoci. Byl jsem proti přímé volbě prezidenta. Jednak je to projev neschopnosti parlamentu, jednak si tím poslanci na sebe upletli bič. Dneska už shodně tvrdí, pravomoci prezidenta se musí změnit. O jedné změně pravomocí bych věděl: v případě pádu vlády má prezident právo rozpustit parlament a v zákonem stanovené lhůtě vypsat nové lhůty. Hned by si ta pakáž uvědomila, že se musí chovat odpovědněji.
Krátce před tím soud propustil z vazby tři "trafikanty": Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksu, a to na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu. Prý poslance nelze stíhat kvůli projevům na půdě parlamentu. Tak ono je přijetí úplatku projev? To je hodně extenzivní výklad zákona a tady pan Kalousek proti extenzivnímu výkladu zákona neměl námitky. Rozhodnutí soudu je třeba respektovat. Zato proti extenzivnímu výkladu práva prezidenta jmenovat vládu měl řečí jako opice chcanek. I to mu redaktor měl důrazně připomenout. Nakonec snad budeme chudáčkům "trafikantům" platit náhradu za to, že seděli v chládku. Naše ústavní právo je hodně podivný dokument a je nejvyšší čas na jeho revizi. Aby se nám nakonec poslanci v parlamentu nevraždili za blahovolného přihlížení policie - je to přece jejich "projev".

Ghetto chic

14. července 2013 v 17:11 | Ivo Adler
Ve Víkendu dnes 13. - 14. července 2013 o něm píše blogerka Ada. "Je to expresivní označení pro oděvní styl, který hojně nosí dívky a ženy v amerických černošských čtvrtích." Pro mě to není žádná novinka, už delší dobu tento oděvní styl kritizuji, až na to, že ho neznám z amerických černošských čtvrtí, ale z ulic našich měst, popř. obcí. A nenosí ho pochopitelně obyvatelky černošských ghet, ale Cikánky a ženy jim sociálně rovnocenné. Charakteristické jsou pro tento styl věčně čouhající podprdy, zejména ramínka, vždy v jiné barvě, než má svrchní ošacení. Opravdovou perlou jsou obnažená záda, na kterých se stkví zapínání pásku od podprdy. Velice vhodné pro případné zájemce o sexuální kontakt. Dávno, dávno tomu, kdy to jedna moje známá označila pojmem "randeblůza". Můj negativní vztah k nošeni tohoto postroje (podprsenky) je dobře znám, ale tady to graduje. Nečekám, že se ženy houfně vzdají jejího nošení, pro řadu z nich je to dobrodiní, ale rvát se do ní za každou cenu? Nedávný karlovarský filmový festival prokázal, že znakem elegance je naopak tento postroj nemít. A podobné poznatky jsou i z jiných společenských příležitostí.
Jsou ovšem i jiné fajnové ukázky tohoto stylu. Klasické jsou například šortky nebo minisukně, opravdu krátké, ze kterých čouhají punčocháče i se zesílenou horní částí. Které se zdají punčocháče málo, vezme si místo nich legíny nejrůznějších délek. Můj názor je takový, že punčocháče či legíny jsou přece jen kalhoty a dvoje kalhoty na sebe nepatří. Já taky nenosím dvoje kalhoty, pokud se v zimě nenarvu do podvlíkaček, ty na mně ale nejsou vidět, natož aby mně čouhaly tkaničky od podvlíkaček z nohavic. Dámám ale čouhající ramínka od podprdy nevadí. Chraň pánbu, abych měl něco proti opravdu krátké minisukni nebo kraťasům, ale čouhající zesílená část punčocháčů mně naplňuje odporem, o leginách vůbec nemluvě.
Ruku v ruce s oblečením jde i péče o celkový vzhled. Ruku v ruce s tím jde i řvavé nalíčení, křiklavé účesy, zjevně nepřirozené barvy vlasů, obrovská bižuterie, piercing a nejnověji tetování. No prostě cigošky. Ženy této kategorie navíc nedbají o svou váhu, je vidět, že si s životosprávou příliš starostí nedělají a na jejich postavě je to vidět. O to víc je pak na nich vidět každý gram tuku navíc, zvlášť když nosí oblečení těsně na tělo. Kolikrát už jsem si řekl, že vyrazím s foťákem do ulic a největší perly takového stylu budu fotit a pak je zveřejním na rajčeti jako odstrašující příklad. Ale pak jsem od toho upustil. Co kdybych ještě k tomu dostal přes hubu. Věřím tomu, že vyznavačky takového stylu dobře ví, jaký jsou póvl, ale záměrně s tím provokují: polibte nám prdel, gádžové, my na vašem normy společenského chování kašlem, řídíme se vlastními normami. Což ovšem neplatí jen pro společenského chování, ale obecně. My nemusíme pracovat, my můžeme dělat v noci bordel a nepořádek kolem paneláku. Proti tomu je nevkus v oblékání prkotina. Demonstruje to ale úroveň těchto "nepřizpůsobivých" a jejich vztah k většinové populaci.

Kdo je Martin Kuba

9. července 2013 v 13:13 | Petr Čech
Kuba je dnes nejvíce protěžovaný politik ODS Václavem Kalusem, který usiluje o to, aby se stal předsedou ODS. Kuba je označován za loutku jihočeského mafiána zvaného baron z Hluboké, Pavla Dlouhého (důvěrníka StB, v devadesátých letech člena dozorčí rady Pozemkového fondu ČR a manžela geniální manželky, která si vydělala za 4 roky 45 milionů korun ač je v domácnosti). O Dlouhém se říká, že na co potřebovali Schwarzenbergové několik staletí, získal on za dvě desetiletí!
Kdo je Martin Kuba
Strůjce koalice s ČSSD. V tehdejší krajské radě získal místo prvního náměstka (vícehejtmana), odpovědného za čerpání peněz z evropských fondů. Výsledek je dotační tunel za 3,3 miliardy. Další funkcí pana Kuby byla doprava. A jak to dopadlo? Na podzim roku 2011 zabavila policie počítače odboru dopravy pod vedením pana Kuby z důvodů vyšetřování rozsáhlých podvodů se státními zakázkami. Pověstná se stala Kubova losovačka, kde se podvádělo jak to jen šlo.
Kuba se po volbách ocitl na čtvrtém nevolitelném místě do zastupitelstva Českých Budějovic. Poté se stala nevídaná věc, tři zastupitelé z ODS před ním spontánně rezignovali a Kuba se tak mohl stát zastupitelem. Po této prasárně začínají členové masivně opouštět ODS. Logickým vyústěním by bylo odvolání takového předsedy, kterému odchází velká část členů. Naopak, na konci roku 2011 je dokonce jmenován ministrem i přesto, že několik měsíců předtím se premiér Nečas vyjádřil tak, že jeho kandidatura je nepřijatelná vzhledem k napojení na jihočeské kmotry. Po odstoupení celé buňky ODS z Písecka uvedli její členové tento důvod: "Kvůli kmotrovským praktikám, kvůli podvodům s dotacemi z EU ve prospěch kmotrů, kvůli arogantnímu vystupování a kvůli nedemokratickým postupům Martina Kuby!"
Na protest se jmenováním Kuby do čela resortu odchází z ODS dva dlouholetí členové: Martin Doktor a Radek Houska, podle jejich slov: "Kmotři si dělají, co chtějí, nezáleží na tom, kdo sedí v Praze." Na několik dotazů MF Dnes odmítl zveřejnit svůj majetek. V oznámení o činnostech za rok 2010 o střetu zájmů neuvedl, že byl jednatelem společnosti Fruit Frog. Dříve také podivně "podnikal". Lákal lidi do firmy s názvem PSM. Byla to pyramidová hra, říká se tomu také letadlo. Řada důvěřivců díky tomu přišla o všechny peníze. Kuba představuje reálnou hrozbu v boji s korupcí a pro demokratické hodnoty.
Favorit Václava Klause
Jakmile někoho podporuje Václav Klaus, můžeme si být jisti na 99 %, že je to gauner. V současnosti se jedná například o Pavla Béma, kterého si Klaus připravoval pro převzetí prezidentského úřadu, "ale ty odposlechy, které ničí demokracii", mu udělali čáru přes rozpočet nebo Tomáše Chalupu, který má v tichosti na ministerstvu životního prostředí dokončit to, co Drobil nedokázal. Víte, že Pavel Bém, dnes opět člen ODS, předkládal zákon o zákazu odposlechů poslanců a senátorů?
Kuba zažívá "americký sen", rok po vystudování VŠ v roce 2002 vstupuje r. 2003 do ODS, v roce 2006 se stal zastupitelem v Českých Budějovicích, v roce 2008 se stal předsedou jihočeské ODS, v roce 2011 se stal ministrem. Reprezentuje mafiánské struktury jihočeské ODS. K druhým arogantní, k pánům servilní sluha, jak typické pro tento typ lidí. Za raketovou politickou kariérou stojí vždy velcí lumpové.

Zrcadlo

8. července 2013 v 11:19 | anonym
Jedna střední ekonomická škola z Litomyšle se potýkala s velmi unikátním problémem: mnoho dívek začalo používat novou rtěnku zn. AVON a chodily si malovat ústa na WC. To bylo v pořádku, ale po nanesení rtěnky tiskly ústa na zrcadla, nechávajíce tak na něm desítky otisků rtů.
Nakonec se ředitelka školy, paní ing. J.N., odhodlala s tím něco udělat.
Svolala postupně všechny dívky na školní záchodky ve 2. patře a pozvala tam školníka i uklízečku.

Vysvětlila dívkám, že jejich rtěnkové otisky způsobují při uklízení velké trápení, neboť pak se musí každý večer zrcadla náročně čistit.
Aby názorně demonstrovala, jak NÁROČNÉ je ono čištění, požádala pana školníka a uklizečku, aby jedno zrcadlo umyli tak, jak to dělají každý večer.
Školník vzal stěrku na dlouhé násadě, namočil ji v záchodové míse a setřel s ní zrcadlo...
Od té doby se na zrcadle neobjevil jediný otisk rtu.


Jak Zeman vyběhnul s Němcovou

7. července 2013 v 12:35 | anonym
Rozhovor pana Prezidenta České republiky s "delegací z ODS"
Přátelé, kamarádi, podařilo se mi získat zkrácený záznam z jednání v Lánech, mezi panem prezidentem a delegací ODS (Kuba a Němcová). Riskuji, že prozradím svůj zpravodajský zdroj, ale obsah je tak závažný, že vám jej musím zaslat! Jsou zašití poslanci a další, vydržím to tam i já.
Prezidentský výkop.
Desetileté čekání mi oslabilo nohy, ale přesto jsem dnes očekával odkládaný výkop. Jde o odložené potrestání, za prezidentskou volbu před 10 lety, kterou jsem dodnes nerozdýchal. Postiženými měli být Špidla Zaorálek, Sobotka. Jenže dnes je v nabídce dvojice dr.Kuba a M. Němcová. Přijeli mi sdělit v celé kráse, co ukoptili. S hlavou na stranu a u kávy jsem je vyslechl, nahodil státnický ksicht a spustil:
Vážení, oceňuji Vaši oběť a pro pořádek připomínám. Hned po přijetí funkce prezidenta jsem se zmínil, že dosavadní vládu bych hned odvolal. Nikdo z ODS rozumně nereagoval. Před pár dny jsem řekl, že žádného kandidáta z ODS nejmenuji premiérem a zase nic. Zřejmě potřebujete připomenout po třetí. Vaše strana svým jednáním položila vládu, Vaše strana má za to odpovědnost (neskákejte mi do řeči pane doktore Kubo, ještě jsem neskončil). Vaše strana s drzostí sobě vlastní úmyslně přeslechla moje připomínky a chce po mně, abych je revidoval. Nevím sice proč bych to měl dělat, ale odvaha paní Němcové mne pozitivně naladila. Udělám tedy vstřícný krok. Paní Němcové, schválené kandidátce na premiérku nabízím jmenování premiérky úřednické vlády!!! Že to nemůžete přijmout? Proč? Je zde s Vámi zastupující předseda ODS!
"No my se musíme o této variantě poradit v grémiu".
Oba? To myslíte vážně? Funkce premiéra předpokládá samostatnost v úsudku. Pokud byste přijala pověření v úřednické vládě, můžete se případně radit se mnou, jsem jedno ucho! Že nemůžete? No to se už nedivím. Vy totiž nemůžete, protože už jednu ústavní funkci máte a dosud jste z ní neodstoupila! Odstoupit z jedné funkce a kandidovat do druhé se vším rizikem, bych alespoň já považoval za vážný a nikoli vychytralý přístup. Toho zřejmě nejste schopna a s pobočníkem zde testujete, co snesu. Takže káva je dopita a naše sešlost končí.
Kuba "vážený pane prezidente mne pověřilo grémium..."
No samozřejmě, abyste paní Němcovou doprovodil, takže rádo se stalo a někdy na shledanou.

Pozn. Ivo Adler
Teda, pokud je to pravda, tak s nima Zeman vyběhnul parádně.

Demokracie

3. července 2013 v 14:30 | Ivo Adler
Psát o problémech české vlády je fádní téma. Tato vláda, dnes tedy v demisi, balancovala na pokraji krachu už hodně dlouho, s Topolánkovo vládou to před tím nebylo lepší, až v nedávných dnech konečně padla. Mám pocit, že nejen pravicové, ale i levicové vlády neustále řeší existenční problémy. I když u nás mluvit o levicové vládě je nehoráznost. Jak může být levicová vláda, když je v ní sociální demokracie, která sama usiluje o to, aby byla stranou středu, a ještě je v koalici s nějakou pravicovou stranou. Už ty pravicové strany ani nedokážu vyjmenovat. Naše zastupitelská demokracie je v krizi permanentně od roku 1990, kdy vznikla. Snad s výjimkou počáteční vlády ODS, když měla suverénní většinu a dokázala, že to dokáže. Tím se nám všem hrozně ulehčilo. A teď sklízíme plody demokratického systému.

Ne snad, že bych byl proti demokracii, ale je nanejvýš naléhavé, abychom se při jejím uplatňování oprostili od pravdoláskové blbosti. Jinak se z těch sraček nevyhrabeme. Živě si vzpomínám, jak po Listopadu jedna herečka, snad Kolářová, básnila o tom, jak se s rozvojem demokracie stanou všichni tak nějak lepší, slušnější a vůbec pravdoláskovější. Tato blbost se promítla i do naší pravdoláskové ústavy: poslanec se při výkonu své funkce řídí svým svědomím. No to je teda gól! Co když pan poslanec žádné svědomí nemá? Proto je v našem parlamentu tolik přeběhlíků a úplatkářů, protože se páni poslanci řídí svým svědomím. Poslanec se do parlamentu dostane díky tomu, že je na kandidátce nějaké strany, díky jejímu programu a za její peníze a pak se bude řídit svým svědomím? To je kardinální blbost! Strany musí mít možnost své poslance odvolat, jinak ten bordel neskončí. Za první republiky se to řešilo tím způsobem, že než byl kandidát zapsán na kandidátku, tak musel podepsat nedatovaný abdikační dopis a když neposlouchal, tak ho strany proti němu použila. A bylo vymalováno.
Dneska se poslanec dostane do parlamentu a má vystaráno. Hrozí mu jen jediné - že nebude v příštích volbách zařazen na kandidátní listinu. Jinak si může dělat, co chce. To není demokracie, to je svévole. Politická strana musí mít možnost rozhodovat o tom, kdo bude na kandidátní listině, ale musí mít také možnost ho ze zvolené funkce odvolat. Pokud tuto možnost nemá, tak nezbývá nic jiného, než neposlušné poslance uplácet, rozdávat různé trafiky, v nejhorším případě vyhrožovat. Dělat si, co chce, může tak ještě senátor, který byl zvolen sám za sebe a zhusta i za své peníze, ale ne poslanec dolní komory parlamentu. Přejít na většinový volební systém, který se v této souvislosti nabízí, znamená zase neúnosnou fragmentaci politické scény. Řešení - spočívá jedině v odvolatelnosti poslanců, jiné řešení není.
Špína ze sněmovny prosakuje i do nižších pater politiky, ba dokonce i do našeho spolku. Za prvé klika v bývalé regionální radě sama sebe navrhla na novou kandidátku do regionální rady a s touto kandidátkou seznámila regionální konferenci až v den jejího konání. Díky manipulaci celého volebního procesu dosáhla i svého znovuzvolení. Nebudu popisovat, jak jsem byl neskutečně nasranej, ale ještě jsem byl naivní, myslel jsem, že spravedlnosti dosáhnu v rámci systému. Dneska už vím, že uvnitř spolkového systému spravedlnosti nedosáhnu, že se musím obrátit na soud. Za druhé, když už jsme se do regionální rady díky manipulaci dostali, tak si můžeme dělat, co budeme chtít. Žádnou odpovědnost vůči své organizaci nemáme. Když jsem se jedné naší členky zeptal, jak to, že hlasovala proti mně a tedy proti naší organizaci, tak mi doslova řekla, já myslela, že můžu hlasovat, jak budu chtít. Na nejbližším poprázdninovém výboru to ostatním tvrdě naservíruju: naše členy posíláme do vyšších orgánů my, my je musíme úkolovat a ze své činnosti se nám musí zodpovídat. Jinak jsme ve výboru pro srandu králíkům. Tomu se členové vyšších orgánů vyhýbají jako čert kříži. Uvidím, co na to výboři řeknou. Už jsou z té šarvátky utahaní. Ale budou se muset rozhodnout, buď půjdou se mnou a nebo se budou muset mých služeb zřeknout.