Duben 2012

Demonstrace na Václaváku

22. dubna 2012 v 13:40 | Ivo Adler
Včera (21. 4.) svolali odboroví předáci za spolupráce občanských iniciativ manifestaci na Václavské náměstí s ústředním heslem STOP VLÁDĚ. Účast kolem 100 000 lidí. Největší účast na veřejné akci od Listopadu 1989. Právě do souvislosti s Listopadem 1989 je třeba včerejší demonstraci dát. Sen antikomunistických blbců o polistopadovém ráji se rozplynul. A lidi jsou nasraný. Demagog Kalousek tvrdí, že k vládním reformám není alternativa. Samozřejmě, na dluh se nedá žít do nekonečna. A my na dluh žijeme. Proto je pro řadu lidí kapitalismus tak krásný. Utrácet a nemuset platit - jako v té lidové písničce: my si dáme nalít, on to někdo zaplatí. Kalousek (a jiní) má pravdu - musí se šetřit. Klíčová otázka ale zní - jak šetřit a na kom.
I Kalousek připouští, že se budou muset zvýšit daně bohatým - progresivní zdanění podle výše příjmů. Čím vyšší máš příjem, tím vyšší procento daní budeš platit. Zatím se tomu pravice bránila jako čert kříži. V tom se projevuje její třídní charakter - nadržovat bohatým. A tak zatímco bohatí už pomalu nevěděli, za co mají utrácet, chudí obracejí každou korunu dvakrát. A v konfrontaci s životním stylem elity jsou nasraný. Pravice usilovně tvrdí - nemůžeme progresivně zdaňovat bohaté, protože by neměli na investice (o rozmařilém životním stylu se nemluví) a tudíž na nové pracovní příležitosti; náš hospodářský růst, motor budoucího blahobytu, by byl podvázán. Argumentuje se tady srovnáním dvou zemí v poválečném období - Velké Británie a Německa (západního). Velká Británie měla vysoké zdanění a její ekonomika skomírala, kdežto Německo mělo zdanění nízké a jeho ekonomika raketově rostla.
Tohle srovnání dneska neobstojí. Je to dáno tím, že dnešní ekonomika je globální a zisk vytvořený v jedné zemi se vesele přelévá do jiné země a zemi původu nepřispívá ničím. To buď vládní ekonomové ví a lžou nebo to neví a pak jsou blbci. Navíc zisk neznamená automaticky nové pracovní příležitosti. Já svůj zisk přece můžu investovat do uměleckých děl, o kterých předpokládám, že jejich cena poroste, do nemovitostí, drahých kovů a kamenů, starožitností, ba dokonce i do drahých vín. O možnosti investovat v zahraničí jsem už mluvil. Proto tvrzení o potřebě nízkých daní pro bohaté je lež, která kalkuluje s neznalostí občana. Nebo že by byl Kalousek takový vůl? To se mi nechce věřit. Praxe naopak ukazuje, že investičně nejstabilnější jsou skandinávské země, kde je zdanění vysoké. Navíc - jsou investice takovým motorem ekonomiky, za jaký jsou vydávány? Stejným, ne-li účinnějším motorem ekonomiky je spotřeba. Když bude spotřeba, bude poptávka nejen po zboží, ale i po pracovní síle. A tady je úskalí vládní politiky. Snižovat spotřebu jejím zdaněním prostřednictvím daně z přidané hodnoty může naopak hospodářský růst podvázat a my se budeme potácet v nulovém růstu, možná celé roky, jako Amerika po hospodářské krizi ve třicátých letech. Řešením proto je zvýšení daní bohatým a zvyšovat daň z přidané hodnoty s chirurgickou obezřetností.
Ani tvrzení, že bez nízkých daní nebudou prostředky na nové investice neobstojí. Úspory obyvatelstva stále rostou, tam je peněz dost a přitom jsou znehodnocovány inflací. Peněz na investice je dost, co ale chybí, to jsou smysluplné projekty, které by zajišťovaly návratnost investic. Kdy má dneska milion v bance, těžko najde investici, která by "utekla" inflaci. Na samotném vkladu v bance investor jenom prodělává. Jsem pro podporu investic, ale ne cestou nízkého zdanění. Daně budou vysoké, ale když chceš investovat, vytvářet nové pracovní příležitosti, tady a ne bůhví kde, tak ti to z daní odečteme. Investice v Americe jsou nám hovno platné. Tady je cesta z našich ekonomických potíží.
Nemohu se bez výhrad podepsat ani pod levicovou politiku. Je potřeba mít vyrovnaný rozpočet a nežít na dluh. Rozdávání cestou bezplatného školství, zdravotnictví a velkorysých sociálních dávek v dnešní době neobstojí. Bezplatná spotřeba veřejných statků vede k jejich plýtvání. U školství je to zvlášť zjevné. U nás studenti zadarmo vystudují a pak jedou svoji pracovní sílu prodat buhví kam. A my přijdeme zkrátka. Školství, minimálně vysoké, musí být za úplatu. Bezplatné mohlo být tehdy, když byla národní ekonomika uzavřeným celkem a co doma vystudovalo, to se také na domácím trhu uplatnilo. Tak tomu už dávno není. Že tohle levice nebere v úvahu, to mi opravdu vadí. Pořád se totiž považuji za ekonoma. V našem politickém spektru chybí strana, která by měla ekonomický program podle mého gusta.

ČERNÁ BUDOUCNOST ČR.

22. dubna 2012 v 11:08 | Anonym
3% populace v ČR tvoří Romové, žije jich zde cca 250-300.000

25% z celkového počtu Romů žije v Severních Čechách
21% z celkového počtu Romů žije na Severní Moravě
47% bytů obývaných Romy není vybaveno ani splachovacím WC,40 m2 bytové plochy obývá v průměru 6,9 Romů
30% manželství v některých romských skupinách uzavírají příbuzní
6% romských žen poprvé rodí mezi14 a 16 lety
19% romských žen poprvé rodí v 16 letech, až 4 interrupce v průměru připadají na jednu romskou ženu
60% dětí umístěných v dětských domovech je romské národnosti
51% romských dětí se učí ve zvláštních školách
22% romských dětí propadá v 1. třídě
25% romských dětí ve věku 6-7 let je v pásmu verbální debility
56% Romů nemá ani základní vzdělání
32,7% Romů má základní vzdělání
8% Romů se vyučí v oboru
2,5% Romů má středoškolské vzdělání
0,8% Romů má vysokoškolské vzdělání
85% Romů je nezaměstnaných
60% Romů je nezaměstnaných déle než 3 roky
30% dospělých Romů se živí nelegálním způsobem
60% dospělých vězňů ve věznicích jsou osoby romské národnosti
75% se Romové podílí na kriminalitě (v některých lokalitách dosahuje až 95% = kapesní krádeže)
30% pouličních prostitutek má romskou národnost
25% pouličních romských prostitutek má za pasáka svého příbuzného.
Nejtalentovanější Romka Věra Bílá má naštěstí jediné dítě, přesto kriminálníka, její muž je rovněž kriminálník, promarnila všechny šance, které v našem státě nikdo jiný nedostal, je závislá na automatech a všichni tři berou soc. podporu a jsou přítěží pro společnost.

Velké množství mladých Romů bere sirotčí důchod. Mladá Romka většinou uvede jako otce novorozeňátka nejstaršího člena rodiny.

Růst romské populace:
rok 1945 - 10 000 Romů
rok 1959 - 20 000 Romů
rok 1973 - 40 000 Romů
rok 1987 - 80 000 Romů
rok 2001 -160 000 Romů
rok 2015 -320 000 Romů
Každých 14 let se počet Romů zdvojnásobí !!!!
Růst romské populace je největším bezpečnostním rizikem pro Českou republiku.

Věznění 12 000 romských vězňů nás stojí letos 4 miliardy korun.
Sociální dávky pro Romy 20 miliard.
Obrovské škody na majetku při "sbírání" železa.
Romové jsou jediní, kdo mají zdravotní péči zdarma.
Je to další skrytý příspěvek pracujících ve prospěch nepracujících.
Je pravidlem, že Romovi platí advokáta u soudu stát. Vzhledem k tomu, že podíl tohoto etnika na zločinu je 75%, jedná se o další obrovskou zátěž pro státní rozpočet.
Za 14 tet se všechny tyto problémy a náklady zdvojnásobí. I riziko, že budete obětí zločinu bude dvojnásobné.
Posílej dál - opravdu to tak musí zůstat? Češi nemohou udělat nic pro to, aby všechna rizika a nebezpečí eliminovali?

Poznámka Ivo Adler:
Tady je zaděláno na českýho Breiwika.

Kostelecké uzeniny – tvůrce hororových zážitků

22. dubna 2012 v 11:00 | Tomáš Bleša
Pátek večer a vracím se ze společenské akce a dostávám netlumitelnou chuť na utopence. Utopence nelze vyrobit za půl hodiny doma, takže zbývá pouze možnost někde je koupit. Naštěstí mám po cestě supermarket, rychle kupuji Utopence od Kosteleckých uzenin a lehce slintaje pokračuji k domovu.
První kousnutí do utopenců mě zarazilo. Co to je za chuť? Takhle špekáčky nechutnají. Není to zkažené? Dívám se na sklenici se zbytkem "utopenců". Barva je dobrá. Znovu kousnu a zase ta hnusná chuť. Začínám tušit, co jsem udělal špatně. V tom spěchu jsem si nepřečetl složení výrobku na sklenici. Beru tedy produkt do ruky a čtu:
  1. Kuřecí strojově oddělené maso - 32 %
  2. Vepřové sádlo - 17 %
  3. Pitná voda +
  4. Cibule - 15 %
  5. Kuřecí kůže - 7 %
  6. Vepřové maso - 5 % !!!
  7. Vepřové kůže - 4%
  8. Pšeničná mouka, bramborový škrob, sůl
  9. Stabilizátory E338, E450, E451, E250
  10. Zahušťovadla E412, E500
  11. Rostlinná vláknina (?)
  12. Směs koření, extrakty koření
  13. Antioxidanty E300, E330
  14. Zvýrazňovač chuti E621 (Mňam - to asi vylepšuje chuť škrobu, mouky a vlákniny)
  15. Barvivo E120 (Aha! Proto mi barva utopenců připadla OK)
Jakmile jsem složení dočetl, věděl jsem, že můj zážitek nemůže zůstat bez odezvy. Proč složení takové pochutiny, jakou je špekáček, připomíná u Kosteleckých uzenin soupis svinstva? Jak je možné, že tam mají jen 5 % vepřového masa? Napadly mě dva důvody:
  1. Nevědí, jak se špekáčky dělají. - To je smutné, protože by to ukazovalo na jejich totální nekompetenci. Bylo by nutné řešit, jak je možné, že firma, která neumí dělat tento výrobek, jej může prodávat na českém trhu. Pokud platí tato varianta, přikládám správné složení špekáčku níže.
  2. Šidí složení, aby vydělali víc peněz. - Tato varianta je mnohem smutnější, protože znamená, že firma Kostelecké uzeniny se záměrně chová velmi neeticky. Pokud je tento důvod pravdivý, pak by se jednalo o normální sprosté šizuňky a je povinností spotřebitelů nenechat si to líbit.
Doma v knihovně mám publikaci České masné výrobky a abych technologům v Kosteleckých uzeninách konstruktivně pomohl, přikládám složení receptu:
  1. Hovězí přední namleté na jemno - 35,5 %
  2. Tučné vepřové i s kůží - 20,4 %
  3. Maso z hovězích hlav na jemno - 3 %
  4. Vepřové kůže - 1,5 %
  5. Hřbetní sádlo do vložky - 27 %
  6. Solící směs (Praganda) - 0,24%
  7. Koření - pepř, muškátový ořech, česnek, paprika
  8. Pšeničná mouka hrubá - 3,2 %
  9. Pitná voda - 19%
Vážení pánové a dámy z Kosteleckých uzenin, takto se to dělá. Připadá mi mírně trapné, když já laik musím poučovat profesionály o tom, jak vypadá špekáček. Když dostanu chuť na utopence, chci jíst utopence. Nechci jíst kuřecí separát, modifikovaný škrob, zvýrazňovač chuti nebo zahušťovadlo. Takové suroviny si strčte třeba do … mrazáku.
Žijeme v relativně svobodné společnosti a nikomu nelze upřít právo něco vyrábět a prodávat. Problém je, když to začne prodávat pod názvem, který naznačuje, že se jedná o něco jiného, než to ve skutečnosti je. Nelze prostě vyrábět papírovou skládačku podlouhlého tvaru a nazývat to "bota". Nelze vyrábět slanou hmotu z modifikovaného škrobu a E621 a nazývat to "uzenina".
Vážené Kostelecké uzeniny, nenutím vás, abyste přestali dělat své výrobky. Jen je prosím přejmenujte na odpovídající název. Zde je několik návrhů, které mi přijdou odpovídající a použitelné:
  • Kořeněná hmota v octovém nálevu s cibulí
  • Utopená hmota buřtového typu
  • Kostelecké tajemství
Současně by bylo vhodné zvážit používání slova "uzeniny" v názvu společnosti.
Poznámka pro milovníky masa a uzenin
Prosím hledejte kvalitu, vyžadujte kvalitu, čtěte složení (i když spěcháte, jako já včera). Tento text můžete považovat buď za otevřený dopis Kosteleckým uzeninám nebo za recenzi jednoho výrobku. Pokud to vidíte stejně, linkujte na tento článek, aby byl ve vyhledávači slušně vysoko.
Otázka pro pracovníky v Kosteleckých uzeninách
Vy tohle jíte nebo to jenom vyrábíte? Fakt by mě to zajímalo…
Dotaz Ivo Adler
Nepatří Kostelecké uzeniny panu Babišovi?

Strejcovské normy

15. dubna 2012 v 13:21 | Ivo Adler
V prvním kole skončil proces s Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou, poslanci za Věci veřejné. První kolo proto, že oba pánové se na místě proti rozsudku odvolali. Úplatkářská aféra, v Česku běžná věc, poněkud nezvyklé je, že za ní byl někdo odsouzen, poslanci zvláště. Zaráží ale jedna věc. Oba odsouzení pánové, ctihodní poslanci, se cukají složit poslanecké mandáty. Oni budou poslancovat dál. A naše debilní právo jim to snad umožní. U pana Škárky je to zvlášť pikantní. Bude vykonávat, pokud u odvolacího soudu neuspěje, svůj poslanecký mandát z kriminálu. Eskorta ho přiveze na jednání sněmovny, sundá mu klepeta, aby mohl hlasovat, zasedání skončí, panu Škárkovi zase nasadí klepeta a zase ho povezou zpátky do vězení. Bude si eskortování platit sám nebo to bude mít v rámci poslaneckých náhrad? Nebylo by to zase tak zvláštní. Zavřený byl už poslanec Sládek, předseda republikánů, toho ovšem na volbu prezidenta nepřivezli, a tak nemohl hlasovat sám pro sebe, na což si stěžoval, a možná právem.
Už tahleta příhoda se Sládkem měla ty naše parlamentní strejce vyburcovat k přijetí příslušné právní normy. Když jsi odsouzený za cokoliv - úplatky, krádeže, znásilnění, vraždu, podvody ale i usmrcení z nedbalosti atd., tak v parlamentu nemáš co dělat. Ven z parlamentu a bez milosti. I když se odsouzený odvolá, tak výkon jeho funkce poslanec musí být pozastaven a teprve pokud ho soud druhé instance osvobodí, tak bude výkon jeho funkce obnoven. Jinak bysme klidně mohli mít parlament zlodějů, podvodníků a bůhví jakých kriminálních živlů. Oni se ještě rozmejšlí, jestli si ponechají poslanecký mandát! Neuvěřitelné. Tyto právní normy jsou výsledkem neuvěřitelné polistopadové antikomunistické zblblosti, kdy se předpokládalo, že po Listopadu budou všichni jako lilie. Opak je pravdou. Teprve teď se vyvalila celá ta lidská špína. A naši zákonodárci na to jen čumí.
Jak na zámku, tak i v podzámčí. I v stanovách našeho spolku vůbec není upraveno, jestli může vykonávat funkci člověk, který byl odsouzen v souvislosti s výkonem této funkce. A to je plně reálné, už jsem na jednoho funkcionáře, pochopitelně hajzlíka č. 1, podal trestní oznámení. A další je na cestě, jen lákám hajzlíka č. 2 do pasti. Doufám, že do ní spadne. Mám to připravené tak napůl. A jestli spadne klec, tak jde celá regionální rada do prdele. Zaslouží si to. I když jsou vinni jen napůl. Do určité míry jsou obětí právě takových strejcovských norem, jaké platí v celé společnosti. Stanovy neupravují přesně a jednoznačně způsob voleb do vyšších orgánů. A tak si to regionální rada upravuje tak, jak se jí to hodí. Ovšem, tady narazili. Minulý týden jsem se nechal pozvat do regionální rady a nekompromisně jsem požadoval - ti členové, co neprošli primárkama, ven z rady. Jenom zalapali po dechu. Prý co není zakázáno, je dovoleno. S tím ovšem u mě neuspěli. Napsal jsem dopis ústřední radě a požadoval jsem od ní jednoznačné stanovisko. Zatím i ústřední rada lapá po dechu. Pokud mi nedá za pravdu, dám to k soudu. Hajzlíci z regionální rady tuší, že to proserou. A tak hajzlík č. 1 napsal článek, že prý jdu přes mrtvoly a škemrá o shovívavost. Škemrá marně. Říkám si: když vzdáme zápas za právo na místní úrovni, jak chceme dosáhnout práva v celém velkém Česku.

Velikonoce

12. dubna 2012 v 17:31 | Ivo Adler
Velikonoce mám docela rád. Ne tolik jako 1. máj nebo Upálení Mistra Jana Husa a podobné státní svátky, kdy ode mě nikdo nic nečeká, ale jsou pořád lepší než ty nemožný Vánoce. Na Velikonoce žena může očekávat, že jí vyšlehám, ale to jsme už vypustili. A taky jsme vypustili něco nového na Velikonoce - aby jí beránek nepokakal. Kupujeme si věci podle potřeby a ne podle tradice. A tak se pro mě Velikonoce smrskly na svátky dobrého jídla a pití, i když to s tím žrádlem člověk nesmí přehánět. I když přece jen jsem Velikonoce nějak ozvláštnil - šel jsem na výstavu obrazů.
Manželce jsem řekl, pojď se mnou, ale byla líná a tak mi nezbylo než jít sám. Bylo to tuším v neděli, to je galerie zadarmo, důchodci musí šetřit a tak jsem si dopřál trochu kultury. Podobných poklesků se občas dopouštím. Udělal jsem jeden objev, zcela soukromý. Byla to výstava jedné autorky, středního věku, nebudu jmenovat, průřez její tvorbou. A zjistil jsem, že čím byla mladší, tím byla její tvorba abstraktnější. To mě vždycky nasere, když vidím barevný flek na plátně nebo jiné materii a autor se mě snaží namluvit, že je to pivoňka (třeba). A jak přicházela do středního věku, stávaly se její obrazy realističtější a už jsem poznal, co tím chtěl básník říci. Jinak u většiny abstraktních obrazů to člověk neví a to mě vždycky nasere. Navíc, nevím, jak na koho, ale na mně abstraktní obrazy působí značně depresivně. Nevím, jestli je to tím, že jsem kulturní analfabet a nebo je to obecně. V každém případě po shlédnutí abstraktního obrazu mám chuť sáhnout po nějakém antidepresivu.
Letos u nás ani nebyli koledníci. Myslím, že loni chodili. Hodíme jim z okna nějakou minci. My, když jsme jako kluci koledovali, jsme dostávali zásadně vejce, někdy to byly i záprtky. To u peněz nehrozí. Byly to ovšem vejce vydělané - místo zvonění jsme chodili řehtat. Obešli jsme celou vesnici. Což v době, kdy na velikonoční svátky nebyly prázdniny, nebylo jednoduché. A na Bílou sobotu ráno, už v 5 hodin, jsme šli koledovat. Kaprál, což byla funkce vedoucího řehtáčů, taky jsem to párkrát dělal, nesl košík na vejce, které jsme si poctivě mezi sebe rozdělili. Když nějaká vejce při dělení zbyla, připadla kaprálovi. Peníze byly naprostou výjimkou, pak jsme počítali v kursu 1 vejce = 1 koruna. Nějaké šlehání holek to nějak u nás nemělo tradici. Škoda. Když si pomyslím, že bych holce vyhrnul sukni a našlehal jí na zadek, hned bych se do těch dob vrátil. Nezbylo nám, než holkám vyhrnovat sukně při jiných příležitostech. Důsledně zastávám názor, že Velikonoce by měla dívka absolvovat v sukni. Narvat se o Velikonocích do džín považuji za zhovadilost, za kterou by měla být nositelka doslova ztřískána. Bez vyhrnuté sukně nemají Velikonoce ten správný erotický podtext a jaké je to jaro bez sexu.
P.S.
Ještě se krátce zmíním o technologii koledy. Ráno na Bílou sobotu jsme přišli ke stavení, krátce zařehtali, aby nás domácí vzali na vědomí a pak zazpívali koledu:
Židi nevěrný,
jako psi černý,
kopali jámu,
Ježíši Pánu.
Na Zelený čtvrtek jámu kopali,
na Veliký pátek do hrobu dali,
na Bílou sobotu on sám z mrtvých vstal.
Zase zařehtali a pak už jsme inkasovali koledu. Žádný Hody, hody, doprovody, antisemitismus pěkně natvrdo. Na mou vnímavou dětskou dušičku to mělo fatální účinky. Od té doby nemám rád Židy. No řekněte, můžu je mít rád, ty psy černý? Formování dětské duše jsou si dobře vědomi naši antikomunisté (i komunisté). A proto je třeba formovat osobnost dítěte od útlého věku. Když v televizi slyším názory školáků na socialismus, protáčí se mi panenky. Říkám si, děti, děti, vám to dá hodně práce, než se prokoušete k historické pravdě. Ale jak řekl velký Václav Havel, pravda nakonec (snad) zvítězí. Ale mám pocit, že s tímto moudrem nebyl úplně původní.

Test

11. dubna 2012 v 8:42 | anonym
Paní učitelka Brooksová, která učila ve druhé třídě, měla potíže s jedním ze svých žáků. Jednou se ho zeptala:: "Co je to s tebou, Harry?"
Harry jí odpověděl: "Já jsem chytřejší než na druhou třídu. Moje sestra je ve třetí třídě a já jsem chytřejší než ona! Myslím, že bych měl taky patřit do třetí třídy."
To už bylo na paní učitelku příliš. Zavedla Harryho do ředitelny. Harry čekal u sekretářky a učitelka vysvětlila řediteli, o co jde. Ředitel jí řekl, že si hocha vyzkouší. Pokud nebude umět odpovědět na některou z otázek, půjde zpátky do druhé třídy a hotovo. Učitelka s tím souhlasila.
Přivedla Harryho k řediteli, vysvětlila mu podmínky zkoušky a Harry souhlasil.
Ředitel: "Kolik je 3 x 3?"
Haryy: "Devět."
Ředitel: "Kolik je 6 x 6?"
Harry: "36."
A tak to šlo dál s každou další otázkou, o které si ředitel myslel, že by ji měl žák třetí třídy umět zodpovědět. Ředitel se podívá na učitelku a povídá: "Já myslím, že Harry už může jít do třetí třídy."
Učitelka povídá řediteli: "Já mu dám taky pár otázek." Ředitel i Harry souhlasili.
Učitelka: "Co má kráva čtyři a já jen dvě?"
Harry (za okamžik): "Nohy."
Učitelka: "Co ty máš v kalhotách a já ne?"
Ředitele ta otázka překvapila.
Harry odpověděl: "Kapsy."
Učitelka: "Co je tohle: začíná to na P a končí na A, je to většinou kudrnaté, blond, černé nebo rezavé?"
Harry: "Paruka."
Ředitel se posadil zpříma a spadla mu čelist.
Učitelka: "Co je tvrdé a růžové, když to jde dovnitř, a ven to jde měkké a mokré ?"
Ředitel vyvalil oči a než tomu mohl zabránit, Harry řekl: "Žvýkačka."
Učitelka: "Co dělá muž vstoje, žena vsedě a pes na třech nohách?"
Harry: "Podává ruku." Ředitel se roztřásl.
Učitelka: "Co je to: začíná to na S a končí na Ž a je u toho spousta vzrušení?"
Harry: "Soutěž."
Ředitel si oddechl a povídá učitelce: "Dejte Harryho do té třetí třídy. Moje odpovědi na těch posledních šest otázek by byly všechny špatně."

Zprávy z bojiště 2

6. dubna 2012 v 9:57 | Ivo Adler
Náš střet s hajzlíky z regionální rady opět nabral na dynamice. Asi před čtrnácti dny jsme měli členskou schůzi a jak jsme předpokládali, tak se i stalo, hajzlík č. 1 na ní vystoupil. V podstatě tam jenom blekotal. Závidí nám, kolik jsme sehnali prachů a tak cosi blekotal o nějakém auditu. A samozřejmě se pokoušel mně shodit. Vytáhl na světlo boží jeden e-mail, který jsem mu poslal, byla to v podstatě nabídka na dohodu mezi mnou a jím. Udělal mi tím velkou radost. Přidal jsem k tomu jeho dřívější hříchy a podal jsem na něj trestní oznámení pro porušování listovního tajemství a patřičně jsem ho rozvedl směrem k jeho dalším sviňárnám. Policie trestní oznámení přijala. Tak jsem zvědav, jak to bude v tomto směru pokračovat.
Dále se na schůzi dostavil jeden nezávislý publicista. Jak se tam dostal, ví bůh, já jsem ho nepozval, ale nechal jsem ho tam. Přece si to nerozházím s tiskem. A pan publicista napsal do místní mutace novin článek o naší schůzi, kde mě s hajzlíkem č. 1 strčil do jednoho pytle. Moc mně tím posloužil. Využil jsem svého práva na odpověď a vyprášil jsem hajzlíkovi č. 1 kožich. Navíc o naší schůzi napsala objektivní článek členka našeho výboru a ozval se i jeden z účastníků schůze. Ten informoval ve standartním tónu - jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. To vem čert. Podstatné bylo, že noviny daly všechny články na jednu stránku, na které dominovala moje odpověď. Celý náklad novin byl beznadějně vyprodaný. A hlavně - více bodů jsem u členů získal já. Účinek článku se už dostavil. Jedna členka rady řekla, že když se hajzlík č. 1 pokouší získat peníze u různých firem, tak ho odmítají pro nedůvěryhodnost.
A ještě jedno pokračování schůze měla. Naši členové volali na schůzi po tom, abychom se domluvili. Regionální rada se jednání vyhýbá jako čert kříži. Dobře ví, jak je jejich pozice slabá. Nicméně můj zástupce, který je členem rady, požádal, abych byl na jednání regionální rady, které se konalo pár dní nato, pozván. To regionální rada nemohla odmítnout. Tak jsem přišel na jednání rady a po úvodním slově předsedy regionální rady, jinak hajzlíka č. 2, ve kterém mně bezdůvodně napadal a urážel (i tady zvažuji trestní oznámení), jsem přešel do útoku. Vyzval jsem hajzlíka č. 1 a jeho blízkou spolupracovnici, oba z naší organizace, aby ze svých funkcí odstoupili, protože nemají mandát. To bylo píchnutí do vosího hnízda. Prý jsou v regionální radě za odstupující radu. Je to stejná blbost, jako by odstupující parlament přihlásil do voleb svou kandidátku s některými svými členy. Někteří lidé mají o demokracii podivné představy. No samozřejmě jsme se neshodli. Záhy na to jsem se z jednání regionální rady odporoučel. A dalo mně to záminku, abych se na předsedu hnutí obrátil s dotazem, jak to vlastně je s uplatňováním demokracie uvnitř hnutí. A jsem zvědav, jak se bude ten starej bafuňář kroutit. Jestli není úplně blbej, tak mu musí dojít, že nemá šanci. Jsem odhodlán to dotáhnout až k ústavnímu soudu, když to bude třeba. Hajzlíci celého hnutí, těšte se.