Leden 2012

Box

26. ledna 2012 v 18:45 | Ivo Adler
V poslední době svůj blog zanedbávám. Je to dáno tím, že střet s hajzlíky z regionální rady graduje. A musím se pochlubit, zaznamenali jsme velké vítězství. Na radnici nám dali za pravdu, regionální rada dostala výpověď z pronajatých prostor od radnice, které nám za několikanásobmě vvšší nájemné přepronajímala a tyto prostory dostaneme k pronájmu my. Za původní nájemné. Pro to jsem hodně udělal a tím pádem si užívám sladké plody vítězství. Chodil jsem na radnici a žádal, dokazoval i (skrytě) hrozil. Zabralo to. Pro hajzlíky z regionální rady je to velká rána, přijdou o bezpracný zdroj příjmů. Už jsem to v našem spolku dal nenápadně do oběhu. Jsem opravdu zvědav, co to s nimi udělá. Hajzlík č. 1 se z toho snad rozstonal. Ale ke konečnému vítězství ještě zbývá kus cesty.
Původně jsem předpokládal, že po tomto kroku bude následovat krok vykopnutí hajzlíků z regionální rady. Mám to promyšlené, jak toho dosáhnout, ale pak jsem si řekl - hovno! Nechám je v tom plácat a ať bez našich peněz předvedou, co umí. My jsme totiž regionální radu díky vysokému nájemnému v podstatě živili. My jsme sháněli prachy a oni jenom inkasovali. Když bych je vykopl teď, mohli by říct - nojo, dokud jsme byli v regionální radě my, tak peníze byli, teď, když v regionální radě nejsme, tak je na mizině. A u části členů by přetrvávaly iluze o této sebrance. A tak jsem si se spolupracovníky řekl, že je přivedeme na mizinu. Nová situace nám k tomu dává velké možnosti. Budeme chtít vrátit nevyúčtované přeplatky za energie, ty hajzlové od nás dokonce chtěli náklady za teplo, které vůbec neplatili a navíc budeme chtít zpátky neoprávněný majetkový prospěch, kterého dosahovali na náš úkor. Na radnici jsem získal položkový rozpis nákladů, které oni museli platit a teď je mám na vále. Z tohoto líčení je zřejmé, jak je hajzlík č. 1 blbej. I pes ví, že nesmí kousnout do ruky, která ho živí. A právě to si dovolil. Tak mu ty zuby vyrazíme.
Hajzlík č. 1 se zarputile snaží dokázat, že na nás má, že nás zmákne. A tak znovu leze do ringu a pokouší se mně vyrohovat. Poté, co jsem ho poslal do prdele s tím jeho dopisem, tak se obrátil na regionální kontrolní a revizní komisi, aby můj postup přešetřila. Přišla mi to sdělit jedna členka regionální kontrolní a revizní komise a hned, kdy prý by mohli přijít. Odpověděl jsem, že se ještě uvidí. A hned se mi při té příležitosti omluvila, že mi ještě nedodali výsledek šetření ve věci mého podání. Ale že prý to bude co nevidět. A zároveň řekla, že bysme se měli s regionální radou smířit, že nejsou tak zlí. No tak to jsem se v duchu zachechtal. Povídám, my nemáme žádnou příčinu ke smiřování, nic jsme vám neudělali. Jestli někdo bude muset přilézt po kolenou, bude to regionální rada. No tak jsem se rozešli. Večer volám předsedovi regionální kontrolní komise, co zas blbnou. Odpověděl mi, že oni od hajzlíka č. 1 dostali podání/udání a že se tím musí zabývat. Na to mu říkám, zabývat se tím musíte, ale zabývejte se tím tak, že hajzlíkovi č. 1 řeknete: my nejsme věcně příslušní, stěžuješ si na předsedu spolku, kterého jsi členem, tak se obrať na místní kontrolní komisi. Co se babráte s hovnem, který vám ten vůl strká do ruky? Nějak se mu to nezdálo, i když určité nalomení jsem pozoroval. A tak jsem se se spolupracovníky rozhodl, Když hajzlíka č. 1 nepošle do prdele regionální kontrolní komise, tak my pošleme do prdele kontrolní komisi. Hajzlům člověk nesmí ustupovat.

Saigon

18. ledna 2012 v 10:54 | Ivo Adler
Nejsem komediant, nesnáším velká teatrální gesta. Kvalita člověka se pozná podle drobné každodenní práce a ne podle velkých gest. Proto zírám v němém úžasu na to, co se děje kolem osoby zesnulého Václava Havla. Jeho význam se nafukuje do velikosti přímo galaktické. Když jsem se díval na loď naloženou květinami jak pluje po Labi či Vltavě, které pak jeho nohsledi shazovali na hranicích do vody, připomnělo mi to lodě se se zemřelými vikingskými náčelníky, které jejich poddaní zapálili a taky pouštěli po vodě. Možná i s nějakým zaříznutým otrokem, aby náčelník měl na onom světě posluhu. Inu, barbaři. Květiny ve vodě nejsou nic jiného než svinstvo, které vodu znečišťuje. Copak říkali ochránci přírody nad takovou porcí znečištění? Němci jistě byli štěstím bez sebe nad tím, co jim to z Čech připlulo. Typické je, že to neudělali u nás. Možná by se museli soudit s Povodím Labe o škodu, způsobenou zanesením mechaniky jezů a elektráren.
Nářek umělecko-antikomunistické klaky nad úmrtím jejich guru je pochopitelný. S jeho odchodem poklesl i jejich význam v našem společenském životě. Proto se snaží jeho význam co nejvíce zveličit a tím připomínat svoje zásluhy. Do těchto snah patří i nápad přejmenovat Letiště Ruzyně na Letiště Václava Havla. Kopíruje to přejmenovávání měst podle komunistických pohlavárů. Tak se z Petrohradu stal Leningrad, Caricinu (podle říčky Carici) Stalingrad, ze Zlína Gottwaldov, z Prištiny Titograd, z města Naberežnyje Cholmy Brežněv a nejnověji ze Saigonu Ho Či-minovo město. Už slyším Vietnamce, jak říkají, pojedeme do Ho Čiminova města. Pro ně nepochybně Saigon dál zůstane Saigonem. I Rusy to trklo a město Brežněv přejmenovali zpátky na Naberežnyje Cholmy. My tento nápad stále bereme vážně. Lituji, že nejsem majitelem veřejných záchodků. Přejmenoval bych je na Záchodky Václava Havla. Tam by se to chcalo. A což teprve sralo. Jsem zvědav, co by na to řekla kompetentní místa.
Nejsem proti pomníku Václava Havla. Už jsme stavěli pomník leckomu, proč ne Havlovi. Svůj historický part sehrál. Ale připosírat se při vyslovení jeho jména jako za časů diktatury proletariátu mě v dnešní době přijde hodně přehnané. Nemohu se také nepozastavit nad existencí Kanceláře Václava Havla. Že měl svou kancelář jako exprezident, dejme tomu. I když pochybuji, že by Slováci každému svému exprezidentovi pořídili kancelář. Skončil jsi jako prezident, dostaneš nějakou výsluhu a sbohem. Domníval jsem se, že s jeho úmrtím skončí i jeho kancelář. Ale ono né. Auto, které měl k dispozici, dál vozí jeho Frau. Je to z peněz daňových poplatníků. Jak dlouho to ještě bude trvat? Doufám, že to nebude na věčné časy a nikdy jinak. A jedno pousmání na závěr si nemohu odpustit. Ve svém posledním článku o Václavu Havlovi Oficiální oplakávání jsem se provokativně zeptal, když se objevil návrh zákona: Václav Havel se zasloužil o stát, o jaký stát se jedná? Zda o ten, který pomáhal rozbít, či ten, který pomáhal rozkrást. Blbost tohoto nápadu byla natolik zjevná, že budeme mít jiný zákon: Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. Diskuse se nepřipouští.

Chudák Špidla!

15. ledna 2012 v 10:30 | Milan Šíma, redaktor
Brusel umí rozhazovat peníze! Ať žije EU! Špidla se vrací: V Bruselu si vydělal 33 milionů

Nikdo z Čechů si v politice nevydělal víc než on. Alespoň oficiálně.
Špidla (58), po více než pěti letech vyklidil v Bruselu kancelář eurokomisaře
a v dresu ČSSD chce kandidovat do českého Senátu.
Bývalý dělník, archeolog a zaměstnanec mlékárny, který pak proslul jako lehce roztržitý socialistický premiér se slabostí pro maratónský běh, pomačkané obleky a nošení baťůžků, si jen během svého bruselského angažmá vydělal více než 33 milionů korun. A to byl předtím v Česku poslancem, ministrem
a premiérem. A až tenhle sociální inženýr, který chtěl v EU prosadit regulaci slunečního SVITU, půjde za sedm let do důchodu, stane se mužem s vůbec
nejvyšší penzí v republice. Na základě předchozích zaměstnání v České republice dostane kolem 20 000,- Kč měsíčně - k tomu ale získá za pětiletou práci v Evropské komisi od Bruselského úřadu další doživotní rentu v přepočtu 110 000,- Kč měsíčně! (tedy dnes, bez budoucích valorizací). To je PODSTATNĚ VĚTŠÍ PŘÍJEM, NEŽ MÁ NÁŠ PREZIDENT!
Deník MF Dnes přitom spočítal, že pokud by se Špidlova penze vypočítávala podle českých zákonů, stačil by mu jeho bruselský plat (v přepočtu 528 000,- měsíčně) "jen" na důchod 21 tisíc korun měsíčně. Mimochodem - dle údajů České správy sociálního zabezpečení - pobírá nyní nejvyšší penzi v tuzemsku nejmenovaný muž téměř 93 000,- Kč. (Více než 98% všech důchodců má ovšem méně než 14 500,- Kč).
Post eurokomisaře má, kromě platu 528 000 korun měsíčně a nároku na vysokou doživotní rentu počínaje 65. rokem věku, ještě i další finanční výhody. Třeba příspěvek na bydlení ve výši 15 % platu, přídavky na děti 372 € (9 700,- Kč), příspěvek na relaxaci 607 € (15 800,- Kč), cestovné a další "sociální" dávky. Euro - úředníci přitom neodvádí z platu ve svých zemích žádné daně, z platu se jim strhává jen daň ve prospěch EU, která činí 4,64 % po odečtení nezdanitelného minima ve výši 2649 € (tj. 68 900,- Kč).
Každý končící komisař dostává navíc odchodné ve výši jednoho platu (528 000 Kč), a k tomu po další tři roky měsíční apanáž (podle počtu let ve funkci).
U Vladimíra Špidly to bude dělat přes 280 tisíc Kč měsíčně.
TAK TOMU ŘÍKÁM ZABEZPEČENÍ NA STÁŘÍ!
TAK S CHUTÍ DO PRÁCE, AŤ SI VYDĚLÁTE ALESPOŇ NA TEN
NÁŠ MINIDŮCHOD!
No, a kdo už jste v důchodu, tak si o tom Špidlovu příjmu nechte alespoň zdát...
A NEZAPOMEŇTE - V RÁMCI EU JE TŘEBA ŠETŘIT!
Co myslíte - u koho se bude začínat?
No přece u nás, občanů!

Pasti, pasti, pastičky

12. ledna 2012 v 12:02 | Ivo Adler
Mám dvě novoroční předsevzetí. To první je, že budu mluvit ve výboru našeho spolku sprostě. I obměnění členové si už začínají zvykat, že si servítky neberu. A tak v tom budu důsledně pokračovat, protože já jsem důsledný. Druhé se týká mých spolkových protivníků. Předsevzal jsem si, že letos dostanou to zabijácké k. o., o které si pořád říkají. Už jsem pro to něco udělal. Především jsem dal podnět ústřední kontrolní a revizní komisi, aby přešetřila postup regionální rady při organizování a v průběhu krajské konference. Ti hajzlíci z krajské rady ví, jak nepříjemný jsem protivník a jak se nedám odbýt a tak na rozšířené jednání rady před krajskou konferencí pozvali předsedy všech místních spolků, které si ovšem dopředu koupili tzv. příspěvky na činnost, ovšem ty jejich příspěvky šli z našich peněz. Ústřední kontrolní komise dosud na můj podnět neodpověděla, ač podle stanov dávno měla. Zřejmě stále ještě lapá po dechu. Serou na nás jako na placatej šutr. Zatím to nechávám u ledu, ještě se to hodí.

Ve druhém případě mi pomohla náhoda. Můj exexpředchůdce ve funkci, jinak hajzlík číslo jedna, mi poslal zupácký dopis, plný ultimativních požadavků, abych doložil, předložil atd. A v závěru dopisu byla vyhrůžka, že s obsahem dopisu seznámí širokou členskou základnu. A tady jsem mu nastražil pastičku. Odpověděl jsem mu, dokonce v jím stanoveném termínu a dopis jsem mu poslal po mém zástupci, který je členem rady, aby mu to na radě předal. Poslal jsem ho samozřejmě do prdele, ale odpověď to byla, dokonce v jím stanoveném termínu. A protože milého expředchůdce znám jako svoje boty, předpokládal jsem, že to na radě vybrebtá. Nejdřív se prý zdráhal dopis převzít, ale když mu ostatní říkali, tak to převezmi, tak ho převzal a samozřejmě vybrebtal jak obsah svého dopisu, tak i moji odpověď. Což je ovšem porušování listovního tajemství. Tak tady ho mám na háku. Kolem dopisu se rozpoutala bouřlivá diskuse a nakonec náš hajzlík dosáhl toho, aby celý případ nebyl v zápise. Asi mu došlo, co udělal. Ale nevadí, už na to mám svědky.

Druhou pastičku jsem nastražil tím, že parafrázi jeho dopisu, jen malinko obměněnou, jsem poslal předsedovi ústřední rady. Řekl jsem si, buď mě pošle do prdele a pak i já mám důvod poslat tazatele do prdele, nebo mě nějak odpoví. Pak bych odpověděl taky. Ovšem takovou nic neříkající odpověď. Ovšem expředchůdce žádnou další odpověď nežádá. Zřejmě mu to stačilo. Pan předseda mi potvrdil příjem mého e-mailem zaslaného dopisu a že se na to musí poradit. Radí se do dneška. Počítám, že na ústřední radě, když slyší moje jméno, tak jim vstávají vlasy na hlavě. No a celý případ jsem vylíčil právníkovi, členovi našeho spolku, a i když s ním ještě budu celou kauzu detailně probírat, jeho první reakce je velmi příznivá. Těším se na tu rvačku.

PRO INTELIGENTNÍ ŽENY

3. ledna 2012 v 8:07 | anonym
Manželský pár cestoval na víkend k jezeru, kde bylo možné ve stanovených úsecích lovit ryby. Manžel miloval rybaření za úsvitu a jeho žena zase velmi ráda četla. Jednou ráno se manžel po několika hodinách rybaření vrátil a chtěl si na pár hodin oddechnout. I když se jeho žena v okolí nevyznala, rozhodla se vyplout s loďkou na jezero. Kousek veslovala, zakotvila a vzala si knihu a začala číst.
Za chvilku se na motorovém člunu objevil strážce parku, ve kterém se jezero nacházelo. Oslovil ji:
"Dobré ráno milostivá, co děláte?"
"Čtu", odpověděla a pomyslela si pro sebe - není to snad vidět ?
"Nacházíte se ale v zóně, kde je zakázáno lovit ryby."
"Ale já přece ryby nelovím, to přece vidíte."
"Hmmm, ale máte s sebou kompletní výstroj. Musím Vás odvést a dát Vám pokutu!
"Když to uděláte, obviním Vás ze znásilnění!", odpověděla klidně žena.
"Ale já jsem se Vás ani nedotknul!"
"Hmmm, ale máte s sebou kompletní výstroj!"
A jaké je ponaučení ?
NIKDY nediskutuj s ženami, které umí číst.