Všechnopárty

1. ledna 2011 v 13:03 | Ivo Adler
Díval jsem se na Silvestra na Všechnopárty. Na co jiného také? Na ten antikomunistický opruz na Nově jako byla Ordinace v růžové zahradě se mohly dívat jen intelektuálně nejspodnější patra diváků. Maně mě napadá: Radovan Lukavský se kál za svou roli v Králi Šumavy (pochopitelně po Listopadu), i když Král Šumavy je proti Ordinaci v růžové zahradě veledílo. Že se budou herci, kteří se propůjčili k účasti na této antikomunistické slátanině, někdy kát, to nečekám. I když … kdo ví. Dokonce i Václav Havel tam přešel po chodbě šouravým krokem. Ale zpátky k Všechnopárty.
Znovu jsem si uvědomil, jak je moderátor Karel Šíp šikovný. Většinou se na tento pořad nedívám, neoslovuje mě ani výběr témat, ani hostů. Ale tentokrát se dalo. Láska je téma věčně živé. Bylo zajímavé sledovat, jak se dívají umělci na lásku. Jejich pohled odpovídá tomu, co jsem napsal ve svém článku Lidé povinnosti, lidé hry. Umělec se dívá na život jako na nějakou hru, ve které si vybere svoji roli a snaží se, aby si ji co nejvíce užil. Že má nějakou povinnost třeba vůči zplozeným dětem, pokud je vůbec zplodí, si připouští jen v míře omezené. City jsou pro něj na prvním místě. Nemohu se ale neztotožnit se stanoviskem Františka Čecha, že muž ženě nikdy neodpustí, když ho odmítla. I v mém pojetí je to neodpustitelný zločin. Píšu o tom ve svém článku Puberta 31. 5. 2008. A se zadostiučiním konstatuji, jaké hnusné baby se z obletovaných třídních krasavic staly. Už mám zmapovanou střední i vysokou školu, zbývá mi dodělat školu základní. Tu mám zmapovanou jen po 1. stupeň. Ale nevzdávám to, snad to vyjde v tomto roce.
A ještě jedno téma mě zaujalo. Jak dlouho vlastně vztah mezi dvěma lidmi, zpravidla opačného pohlaví, vydrží. Zúčastnění umělci nás přesvědčovali, že dlouho ne a že je to vlastně normální. Trochu nás tím orlové ducha degradují na zvířátka, která skočí, odkopulují a zase si jdou po svém. Z biologického hlediska je důležitý hlavně počet kopulací, pokud možno s co největším počtem partnerů, aby byla zajištěna náležitá genetická rozmanitost. A není málo umělců, kteří se touto zásadou také řídí. Namátkou Bolek Polívka, který svého času prohlašoval, každému svému dítěti jsem opatřil vlastní maminku. Ve své moudrosti rádi zapomínají na jednu věc: člověk je tvor nejen biologický, ale také společenský. A vedle hledisek biologických se uplatňují také kritéria sociální. Ke svému zdravému vývoji potřebuje dítě nejen podmínky biologické, ale i sociální a mezi nimi je na prvním místě funkční rodina. Proto tolik dětí uměleckých párů má problémy se sociálním zařazením, protože tam tato podmínka chyběla. Klesají tak na úroveň sociálně nepřizpůsobivých cikánů. O tomhle ovšem umělečtí všeználkové mlčí.
Délka trvání manželství a partnerských vztahů vůbec se zkracuje. Partnerům totiž chybí společný předmět činnosti ale i zájmu. Středověký pár hospodařil na svém statečku nebo dílně a to je celé absorbovalo. Cokoliv dělali, dělali společně a práce jednoho byla podmíněna prací druhého. Dnes je to jinak. Já dělám tohle a ty zas něco úplně jiného. Sejdeme se u večeře, pokud se u ní vůbec sejdeme. To že oba partneři na sobě nelpí jako dvě půlky lastury je věc pozitivní a rozšiřuje to jejich záběr. Můžou se vzájemně obohacovat. Musí si ovšem stanovit - tohle budeme dělat společně. Není-li tam toto prolnutí nebo je velmi malé, pár se rozpadne. U řady našich celebrit toto prolnutí spočívá v tom, že spolu šukají nebo chodí na večírky. Jinak si jede každý po své parketě. Nelze se pak divit, že jejich vztahy brzo skončí. Nebudu je ani jmenovat, je jich celá řada. Chápu, že silvestrovský program musí být odlehčený, ale zase tak odlehčený, aby v něm nějaké celebrity propagovali svoji vlastní omezenost, být nemusí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Naďa Naďa | Web | 1. ledna 2011 v 18:05 | Reagovat

S něčím souhlasím, s něčím ne, já jsem příliš myšlenky giganta Franty R. Čecha nerozebírala, brala jsem je, jako nadsázku, jako celý pořad. Od takového pořadu příliš moudra neočekávám, nakonec byl Silvestr a nějak si peníze zasloužit museli. Ovšem to co se podařilo v Ordinaci, nevěřila jsem svým očím. O srandě se nedalo mluvit vůbec, spíš o pláči. Jediný co se mi tam líbilo byl Dr. Hanák (nevím jak se jmenuje herec) s tou parukou, vypadal jako Vyčítal :-)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama