Ve změti našeho antikomunismu lze vysledovat tři proudy.
- proud už jsem charakterizoval v předchozím článku. Je to proud zapšklých socialistických nýmandů, který reprezentujeVladimír Špidla.
- proud jsou tradiční volové. Neustále se pletou a neustále jim to nevychází. Z toho plynou jejich permanentní opravy a vysvětlování. Ukážu to na příkladu Lubomíra Zaorálka. Kdo sledoval jeho vystoupení v jedné televizní debatě k radaru, kde vysvětloval, že ČSSD to nemyslela tak, jak to myslela, ví, kam ho má zařadit. Teď opět perlil v projevu ve sněmovně. Spoléhají, on a jemu podobní, že s vítězstvím Obamy v prezidentských volbách USA upustí od záměru vybudovat radar. Jak to dopadne se v krátkém čase dozvíme. A také se dozvíme, zda Zaorálek patří tam, kam ho zařazuji.
- proud představují novodobí zbohatlíci a prospěcháři, kteří antikomunismus využívají jako paraván, aby nebylo vidět na jejich svinstva. Reprezentanti: Mirek Topolánek, Miroslav Kalousek, Martin Bursík. A konečně
- proud. - zhrzení pravdoláskoví intelektuálové. Ano, vykradl jsem Alexandra Dumase. Tři mušketýři taky ve skutečnosti byli čtyři. Trojka se mi lépe hodila do názvu. Je taková. . . . křesťanská. Krátké polistopadové dějiny nám podávají dostatek důkazů, že Pravdě a Lásce se nejlépe daří v atmosféře antikomunistické nenávisti. Bez ní hynou na úbytě. Proto ji tak usilovně udržují při životě. Vždyť oni, chudáci, v tom komunismu nemohli svobodně tvořit. Teď tvořit mohou, ale nějak jim to nejde. Reprezentant? Ano, Václav Havel.
Ani jeden z uvedených proudů nemusí existovat v čisté podobě, mohou být různě mixnuté. Jednotlivé proudy se sice mezi sebou vzájemně osočují a nadávají si, aby se dojemně sešli, je-li to potřeba, ve Svaté antikomunistické alianci. Myslím si, že Jiří Paroubek dělá chybu, když vyvolává opakované hlasování o nedůvěře vládě. Ta koalice je ušitá pevnou antikomunistickou nití a drží pohromadě. Daleko efektivnější se mi zdá ponechat ODS, aby se vysmažila pod Topolánkovým vedením.
Úplně na závěr bych chtěl poděkovat panu Antonínu Konečnému, který byl tak laskav, že přičinil komentář pod můj článek Ohlédnutí …II. Jsem slušný člověk a na komentáře se snažím odpovídat. Pan Konečný se necítí být socialistickým nýmandem, ač je vřelým antikomunistou. Snad se v uvedeném výčtu najde.