Bramboračka

15. listopadu 2018 v 15:29 | Ivo Adler
Včera jsem vařil polévku. Žena byla nakupovat (Vánoce se blíží), ze z předešlého dne zbyly ovocné knedlíky, nemusíme furt žrát maso, a tak polévka zbyla na mně. Polévky vařím rád, je to jednoduché, nekomplikované vaření. Zvláště, když vařím z domácích surovin a stojí to jen práci. Volba padla na bramboračku. Brambory jsou ze zahrádky. Žena mi navrhla, abych k vaření využil vývar z uzeného, protože příští den - dneska, budeme mít šunkofleky. A uzené už není uzené, bůhví, jak to získávají, a tak je vývar z uzeného na polívku slabý. Dal jsem vařit uzené a mezitím jsem připravoval zeleninu.
Vždycky je problém, aby polívka byla akorát. Aby surovin nebylo ani málo, ani moc. Odhadl jsem tedy množství brambor, záměrně jsem vybral ty drobnější, sucho se na velikosti hlíz přece jen podepsalo, dále jsem vzal celer a mrkev, obojí vlastní zahrádka. Když jsem byl venku, tak jsem vyrýpnul pórek a vzal zelenou petržel. Zatímco se maso vařilo, připravoval jsem přinesenou zeleninu, doplněnou o kořenovou petržel. Petržel byla koupená. Vzal jsem i sušené houby, mám je v polévce rád. Houby jsme si nasušili sami. Do vývaru přišla i cibule. Ani jí neloupu, slupka cibule polévku vhodně obarví. A samozřejmě, připravil jsem i pár stroužků česneku. Po zelenině přišla na řadu jíška. Do bramboračky je vhodná tmavá na sádle. Opět se mi povedlo správné množství i hustota.
Maso se mezitím uvařilo, tak jsem ho vyndal a dal připravenou zeleninu včetně česneku. Celer jsem dal z poloviny vyvařit, z poloviny nastrouhal na zavářku. Dal jsem zeleninu vařit a už jsem mohl ochucovat - kmín, majoránka (vlastní), trochu osolit, pepř. Zeleninu povařil a zavařil jsem připravenou jíšku. Na dochucení jsem přidal listovou petržel ze zahrádky. Dovářel jsem jíšku, když přišla žena z nákupu. Byla unesená, jak polévka voní. Ani jsem jí nemusel dochucovat a dosolovat. Žena se slanému vyhýbá. Mohli jsme obědvat, knedlíky jsme ohřáli v mikrovlnce. Žena musela uznat, že polévky mi jdou. Polévky je tolik, že byla nejen dneska, ale vydrží i na zítra a možná vydrží i na pozítří. Z uzeného byly šunkofleky - paráda. Připravil jsem k nim čínské zelí z naší zahrádky.

Občas sleduji nějaké televizní vaření, samozřejmě kromě Prostřeno. Na nějaké diletanty nejsem zvědavý. Na rozdíl od televizních kuchařů se snažíme vařit levně a s maximálním využitím domácích surovin. Vařit za draho umí každý vůl. Možnosti naší zahrádky jsou přece jen omezené, ale uvařit si z vlastního udělá radost. Venkovan se ve mně nezapře.
 

Andrej Babiš mladší

14. listopadu 2018 v 15:36 | Ivo Adler
Mám zhruba stejně starého syna jako Andrej Babiš. Plus mínus nějaký ten rok. I on měl a do určité míry stále ještě má psychické problémy. Ale chodí jednou měsíčně na injekce, pracuje, sportuje a je schopen normálně existovat. Dobře si pamatuji, jak v době vrcholu nemoci své rodiče nenáviděl. Nechtěli jsme mu dávat tolik peněz, aby mohl žít bezpracným neodpovědným životem. Ani jsme tolik neměli. A tak jsme důsledně podmiňovali svoji pomoc nástupem léčení, které odmítal. Až nakonec, a to za pomoci policie, opravdu lahůdka pro rodiče, jsme dosáhli toho, že se začal léčit a došlo ke kýženému obratu. Kdo by chtěl posuzovat vztahy mezi rodiči a dětmi podle chování dětí v době jejich psychického onemocnění, musel by si říci: bože, co to je za rodinu a jaké vztahy mezi nimi panují?
Na to jsem si musel vzpomenout, když jsem viděl video z návštěvy Andreje Babiše mladšího ve Švýcarsku. Babiš mladší byl evidentně zneužit a já si říkám: co to je za hovada, která dokážou zneužít nemoci člověka pro své politické cíle? A to se ani nechci zmiňovat o těch tzv. investigativních novinářích. Jsou to novinářské hyeny. Plně mi stačí, co předvedli Petr Fiala a další lídři tzv. demokratických stran v televizi. Předseda ODS Petr Fiala se pasuje za estéta naší politické scény. Jakékoliv svinstvo je mu bytostně cizí. Kdyby byl Petr Fiala takovým estétem, za jakého se vydává, tak by s takovými argumenty, jaké přinesla Slonková se svým kolegou, vůbec nemohl pracovat. Ale skočil po nich jako slepice po flusu. Náš Péťa toho estéta jen hraje. O lidovcích ani nemluvě. Každé svinstvo na naší politické scény je jim vlastní. O ostatních článcích "demokratického bloku" ani nemluvě. Zvláštní postavení má Okamurovo hnutí Svoboda a přímá demokracie. Ač s ním kluci z Demokratického bloku moc nemluví, přece jen se servilně zařadil mezi ně. Brzo mu došlo, že tohle přece jen není jeho platforma a tak den nato obrátil a řekl, že pokud ČSSD v hlasování o důvěře vládu nepodpoří, on to udělá. Pochopitelně ne zadarmo. Bude za to požadovat plnění programových požadavků SPD, posichrované účastí jeho odborníků ve vládě. Česká republika si opět zadělala na nový, tentokrát mimořádně nechutný skandál.
Celá kauza může mít své temné pozadí, o kterém se mezi "slušnými" lidmi nemluví. V parlamentu se schyluje ke schvalování státního rozpočtu. Nejsem žádný profesionál a tak nevím, jestli v novém státním rozpočtu není ustanovení, které by mimořádně poškodilo zájmy našich raubenkapitalistů a proto se snaží touto kauzou torpédovat schválení nového státního rozpočtu. Ba pozadí celé kauzy může být ještě hlubší. Vláda za rok své existence je připravená vzít alespoň některé zloděje pořádně u krku. Z toho mají strach a proto jako na zavolanou se objevil případ Andreje Babiše mladšího. Každá příležitost je dobrá. A kašpárkové na politické scéně dostali pokyn, aby to nenechali dojít tak daleko. Proto očekávám, že boje kolem celého případu budou ještě pokračovat.

Podzim

4. listopadu 2018 v 15:57 | Ivo Adler
A je to tady. Doposud bylo více méně léto. To teď končí. Pro mne to znamená finále zahradničení. Sklízím poslední úrodu - kopr, špenát, ředkvičky, pekingské zelí. S ředkvičkami je problém. Vyžadují okamžitou spotřebu - za pár dní. Pekingské zelí je jen o málo lepší. Vydrží víc, ale při vhodných skladovacích podmínkách a ty nemám. Kopr a špenát jde do mrazáku. Mrazák má jeden problém. Jeho kapacita věčně nepostačuje. Rozdáváme sousedům, co můžeme. A snažíme se spotřebovávat. Z kopru byla kulajda a omáčka, špenát se uplatnil místo zelí k pečenému králíkovi, ba došlo i na špenátovou polívku. Apropos zelí. Koupil jsem 16 kg krouhaného a naložil. Už se těším, jak budeme péct zelňáky. Hodí se to. Žena bude slavit v prosinci kulaté narozeniny a naše zelňáky mají vždycky úspěch.
Podzimem nám začíná sezóna oslav. Jednu už máme za sebou. Byli jsme u švagra. Je rozvedený, žije sám. Už se to naučil. Má ale kliku, že může stále ještě dělat, i když jen na částečný úvazek. Dělá více méně hovno, ale protože dělá ve firmě, kde je zlomkovým majitelem, tak se mu to toleruje. A on má postaráno o oběd a služební auto. Občas nám s ním přiveze trochu dříví a tak se jeho zaměstnání vyplatí i nám. Dřevem sice topím jen výjimečně, spíš se uplatní v zahradním krbu, ale je to taková malá domů. Jinak mně sere jeho skrblictví. Myslí si, že pohostí asi patnáct lidí jednohubkami ze dvou rohlíků. Přeháním, ale jen trochu. Je to omezený venkovský buran.
K podzimu patří i Dušičky. Moje žena je zanícená floristka, veškerou funerální dekoraci vyrábí sama. Z toho, co jí přinesu domů. Akorát umělé květiny kupujeme. Staráme se o 2 - 3 hroby. Dva hroby jistě, leží v nich naši rodiče. Třetí hrob - manželky prarodiče, jsem se snažil vyloučit, říkám si, že tam jsou pohřbeni rodiče příbuzných z manželčiny strany, tak ať se starají, ale letos to na mně manželka a švagr uhráli. Manželka z toho měla šok, hrob byl v dezolátním stavu. Hned jsem toho využil, říkám ženě, vidíš, kdyby ses na to vykašlala, tak jsi toho mohla být ušetřena. Snad příští rok. V nás to posílilo rozhodnutí - žádné hroby. Dětem jsme to řekli - až umřeme, nechte nás spálit, nejlépe bez obřadu, popel rozptýlit na rozptylové loučce. O hrob by se stejně nikdo nestaral. Mladí nemají čas.

S podzimem se hlásí i zdravotní problémy. Já nějak odolávám, horší je to se ženou. Má vleklé zdravotní problémy, nebudu je detailně rozebírat. Nejhorší je to po ránu. Vstává rozmrzelá a pochopitelně svoje nálady přenáší na mně. Že mně to náladu nepřidá, to je pochopitelné. Ale tomu už jsem se naučil čelit. Říkám jí, děláš si to sama. Ona pořád úkoluje samu sebe. A zbyde i na mně. Teď dostala nachlazení a musela ulehnout. Což o to, postarám se o ni rád, ale když to trvá dlouho, tak to otravuje. Naštěstí rýmička prý trvá zhruba týden, ale přistupují k tomu i další zdravotní problémy. Začala jí bolet i záda a jde to i do nohy. Odvezli ji na kapačky, ale šli na ni moc zhurta a tak tam zkolabovala. Za chvíli se to ale usadilo a tak ji pustili domů. Ale doktorování se nevyhne a to ona strašně nerada. Navíc s naší obvoďačkou si nějak nepadla do oka a to oblibě doktorů nepřidá. Já s ní nemám problémy. A tak s obavami čekám, jak vše dopadne. Žena se víc stará o mně, než by se starala o sebe. Její starostlivost o druhé je doslova úmorná. V ulici je to samá kamarádka a všem se nabízí, že jim pomůže. Já jí říkám - nejsem proti tomu pomoci ostatním, ale ať si řeknou. To ona ne, sama se nabízí. Někdy mě to fakt štve. Už jsem pomalu jedinej chlap své generace v ulici a tak mně občas taky zapojí. Nevadí mně, že je tak obětavá a pracovitá, i když to někdy opravdu přehání, ale ona ode mne chce, abych byl taky takový, a to je kámen úrazu.
 


Vláda ČR

23. září 2018 v 14:37 | Ivo Adler
Tak jsem se chvilku díval na Otázky Václava Moravce, kde vedle moderátora účinkovali Farský, Chvojka a Kalousek (kdo jiný taky). Řeč se pochopitelně točila kolem jmenování stabilního ministra zahraničí, bude to Tomáš Petříček z ČSSD, dosavadní náměstek ministra zahraničí. Kalouskovi se to nelíbilo, představuje si, že ministrem má být někdo jako on, člověk politikou otřískaný, který rozumí všemu. Jako Kalousek. Kalousek je názorný příklad politické zralosti a způsobilosti. Nezávisle na něm jsem si už dříve všiml jedné věci. Řada ministrů v naší vládě nemá žádnou stranickou příslušnost. Nejvíc to bije do očí u Aleny Schilerové, ministryně financí za Hnutí ANO. To mně vedlo k inventuře ministrů. Zde je.
Jan Hamáček ČSSD vnitro
Richard Brabec ANO životní prostředí
Alena Schilerová za ANO finance
Lubomír Metnar za ANO obrana
Adam Vojtěch za ANO zdravotnictví
Jana Maláčová ČSSD práce a sociální věci
Marta Nováková za ANO průmysl a obchod
Jan Kněžínek za ANO spravedlnost
Robert Plaga ANO školství
Dan Ťok za ANO doprava
Klára Dostálová za ANO místní rozvoj
Miroslav Toman za ČSSD zemědělství
Antonín Staněk ČSSD kultura
a navržený a předpokládejme i jmenovaný
Tomáš Petříček ČSSD zahraničí
Předsedu vlády Andreje Babiše (ANO) neuvádím, není to ministr. Hnutí ANO má 9 ministerstev, z toho jen 2 jsou jeho členy, ČSSD má 5 ministerstev, jeden ministr není členem ČSSD. Více než polovina ministrů nemá stranickou příslušnost. Myslím, že to je dobře. Ministr je především úřednická funkce. Právě absence politické příslušnosti skýtá jistou záruku odbornosti a kvalifikovanosti. Tady máš svůj rezort a dokaž, co umíš. Když ti to nepůjde, nahradí tě někdo jiný. Parlamentnímu koryfejovi Kalouskovi se to nelíbí. On chce především politické ministry. Ať to umíš nebo ne, když jsi politicky silný v kramflekách, tak ministrem budeš. Proto také požadavek, aby ministr byl zároveň poslancem. Je to blbost. Ministr musí řídit svůj rezort, ne vysedávat v parlamentu. Pak nemůže nastat komická situace, že bývalý předseda vlády (Sobotka) hodnotí práci ministrů, ale protože na ministry koaličních partnerů nemůže, tak zákonitě mu musí vyjít, že jediný, kdo to může dělat blbě, jsou ministři jeho strany.
Ukazuje to zároveň na nesmysl v generování ministrů. Koaliční strany si nemohou samy určovat, kdo za ně bude ministrem. Své kandidáty navrhují předsedovi vlády a ten rozhodne, jestli toho kandidáta bere nebo ne. Pokud ne, tak koaliční strana musí navrhnout jiného. Celý ten bordel kolem ministra zahraničí spočíval právě v tom, že ČSSD si jednoznačně navrhla svých pět kandidátů, ať se to předsedovi vlády líbí nebo ne. Prý jí tuto možnost dává koaliční smlouva. A tím se ČSSD zaštiťuje. My jsme postupovali správně! Postupovali správně, ale podle blbé smlouvy. Výsledkem nemohlo být nic jiného než blbost. Je jasné, že Babiš si za kandidáty ČSSD játra zrovna netrhal. Sami jste si ho nevrhli, sami si to vyžerte. Nakonec ČSSD musela couvnout. Jsem rád za tento vývoj. Ať se to někomu líbí nebo ne, tento vývoj posiluje úlohu parlamentní demokracie. Vláda před parlament předstupuje jako jeden muž a nakonec to umožňuje oponovat i prezidentovi. Když je to ale slepenec, jak to říká Okamura, ze dvou více méně samostatných částí, tak to demokracii neprospívá a zveličuje to úlohu prezidenta. Pokud ale předseda vlády předkládá návrh vlády, se kterým se ztotožňuje, je jeho role silnější než role prezidenta. Blbečkové, kteří kritizují prvky prezidentského systému, sami těmto prvkům nahrávají. Zeman se jim nelíbí, Babiš se jim nelíbí, koho vlastně chtějí? Kalouska? To měl ovšem vyhrát ve volbách.

Půvab demokracie

21. září 2018 v 10:03
Babiš hromadí informace, začíná útočit, brzy přijde trestní stíhání, žaloby a kriminál.
Kalouskové, Schwarzenbergové z TOP 09, Bělobrádkové + celá KDU-ČSL (restituce - mnohamilionový tunel církvím, které vznikly až hluboko v letech 20 let po válce). Celá ODS - s Fialou, Topolánkem, Klausem nejstarším a mnoha dalším ČSSD se Sobotkou, kteří s Bakalou a dalšími "kumpány!!!" - "od klonili OKD s tisíci byty " za almužnu! Martin Roman a správa ČEZu vyváděla desítky miliard ze státního účtu, největšímu dotačnímu podvodu ROP Severozápad, kde byl tehdejší šéf Petr Kušnierz, šéf SAZKY- Hušák si žil, jako " Paša" rozhazující stamiliony ve svůj prospěch a další a další "vysávači státních peněz" Samozřejmě, že menšinová vláda s panem Babišem - ihned napadne tyto kauzy, nechá je vyšetřit protikorupční policií a začne ihned dohledávat miliardy z rozkradeného státu a toto"je bude moc bolet" Všichni dosavadní "tradiční" poslanci jsou čistí jako lilie, jen Babiše je třeba co nejrychleji zavřít za Čapí hnízdo. Ti mafiánští lumpové mají panický strach, že se na ně vše provalí a přijdou o nakradené majetky a že budou trestně stíháni. Proto se spojili s cílem za každou cenu umlčet a zlikvidovat Babiše.*Americká banka nás přeřadila z vyspělých států mezi rozvojové země. Co jste tady řešili z těch tunelů polistopadové historie naší země. Vy jste tady řešili kupónovou privatizaci, Harvardské fondy Koženého? Ty nás stály 100 miliard. Státní banky, které jste nechali rozkrást a které jste následně vyvedli do ČKA, kde jste to rozkradli po druhé. A co lehké topné oleje. A konkurs Chemapolu. A Agrobanka za 50 miliard. A Bohemia za 20. A co kauza IZIP, peníze, které skončily někde na účtech ve Švýcarsku. Proč jste nevysvětlili tento tunel vašim členům ODS? ČKA nás stála 230 (236?) miliard. IPB měla 270 miliard špatných úvěrů. A co naše předsednictví Evropské unii spojené s kauzou ProMoPro. Pan Kalousek mluvil v Bruselu o ostudě ohledně Čapího hnízda. Ne, vy jste udělali největší ostudu. Vy jste řešili kauzu ProMoPro za 180 milionů Kč, které odešly na účty nastrčených firem a které vybírali bílí koně v hotovosti. A co třeba mimořádná schůze kvůli solárním spekulantům? Celkem Češi - daňoví poplatníci, zaplatí kvůli špatnému zákonu zhruba 600 miliard korun navíc za podporu solárních baronů, což je kvalifikovaný odhad Energetického regulačního úřadu. A navíc pět z dvaceti největších solárních elektráren mělo anonymní akcie. Kdopak asi byl jejich vlastníkem? Martin Roman? Nebo Háva od Kalouska? Kmotři? Nebo dokonce někteří poslanci? Nebo samotný Klaus? Když náklady na solární elektrárny začaly prudce klesat, ale podpora ceny garantované státem ne, očekávalo se, že vláda Mirka Topolánka nějak zareaguje. K ničemu nedošlo. Důsledky - jedno z největších tunelů na veřejné prostředky se tak potýkáme dodnes. Za rok 2016 vydal český státní rozpočet na podporu obnovitelných zdrojů téměř 44 miliard, z toho je dotace ze státního rozpočtu 22 miliard a zbytek zaplatí občané.(…) Dotační podvody. Já se ptám, prostřednictvím paní předsedající, paní Němcové, ta tu sedí 18 let. Svolali jste mimořádnou schůzi třeba kvůli největšímu dotačnímu podvodu ROP Severozápad, kde byl tehdejší šéf Petr Kušnierz už odsouzen na pět let za to, že si říkal o úplatky? Právě dnes ho soud poslal do vězení na sedm let za ovlivňování dotačních projektů v hodnotě 1,4 miliardy korun. Zajímalo by vás, kdo ho do funkce dosadil? No přece ODS. Konkrétně tehdejší předseda regionální rady Jiří Šulc. A pan Kušnierz začal u soudu mluvit o tom, jak ho ovládala chobotnice vedená lidmi napojenými na ODS. A vysvětloval to tady někdo? A proč jste ve Sněmovně neřešili privatizaci karlovarské Becherovky? Nebo asi tady všichni trpíte ztrátou paměti. Tak já vám to připomenu. O privatizaci karlovarské Becherovky pravděpodobně rozhodlo to, že vítězná firma měla ve vlastnické struktuře Karla Schwarzenberga přítele finančníka Zdeňka Bakaly, který o několik let později brutálně ovlivnil privatizace OKD a z firmy vytuneloval 110 miliard korun. Vše kolem privatizace Becherovky se odehrálo ve středu 3. září 1997. O přestávce jednání Poslanecké sněmovny. Tehdy se pro strach z parlamentu narychlo sešla Klausova vláda a většinou hlasů upřednostnila nabídku pana Bakaly a Schwarzenberga. Pro tento projekt zvedli ruce všichni ministři za Občanskou demokratickou alianci. Je zvláštní, že členem ODA byl tentokrát taky pan Schwarzenberg. Byť většina Klausovy partaje podle pamětníků upřednostňovala firmu Stock. Nicméně vyhrál tedy pan Schwarzenberg s panem Bakalou a to přesto, že jejich podnikatelský záměr byl meziresortní komisí vlády označen za nejhorší. Proč jste tedy ve Sněmovně nikdy neřešili podivné okolnosti této privatizace, kterou prokazatelně ovlivnila vysoká politika, nikoliv ekonomické zájmy českého státu? Privatizace OKD. Proč policie nezasáhla, když bývalý šéf Fondu národního majetku Češka podal trestní oznámení a pokusil se tento proces zastavit? Případ OKD je případ bezprecedentního bezcitného vytunelování firmy, kde jeho finančník Bakala a jeho kumpáni díky privatizaci získali a vytunelovali uhlí z firmy OKD přibližně 110 mld. korun. Ano, vážení horníci, 110 mld. korun. A co je dneska výsledkem? OKD hrozí kolaps. Hrozí uzavírání dolů a propouštění horníků. Ptám se. Proč nehovoříme o této kauze a jejich důsledcích, která se významnou měrou dotýká státu? Je tu snad mimořádná schůze kvůli tomu? Jasné, že není. Pan Bakala byl přece sponzorem politických stran. Přece ODS a TOP 09. Jen v roce 2010 dal 15 mil. ODS a TOP 09 7,5 mil. A Věcem veřejným 6 mil. Já vás tedy žádám, abyste ty peníze vrátili firmě OKD. Vraťte to horníkům, abychom platili méně pro jejich předčasné důchody, které jsme jim slíbili…atd." Nenechte se ovlivňovat TV ani tiskem. Tak vidíte, jak bohatý jsme byli stát, a nelze se divit, že nás přeřadila americká banka z vyspělých států mezi rozvojové země. Doufám, že jste to ve zprávách zaznamenali - kam jsme to za 28 let dotáhli a to makáme stále víc.

Pozn. Ivo Adler
Nedívám se na Babiše jako na Mesiáše, který nás spasí. Daleko větší význam má zveřejňování těchto faktů. Proto jsem je přetiskl, i když neznám autora. A je načase poděkovat některým "zavedeným" stranám. Čím menší váhu budou mít, tím větší naděje na nápravu.

Před obecními volbami

20. září 2018 v 10:16 | Ivo Adler
Včera jsem nebyl u muziky, ale na školení předsedů okrskových volebních komisí. Tato funkce se losuje, nešlo dost dobře odmítnout. Manželka byla vylosovaná jako místopředsedkyně. Konečně mně bude muset poslouchat, alespoň ve volební místnosti. Všichni ostatní byli starší a tudíž ještě méně způsobilí než já. A jak jsem se tak koukal po ostatních předsedech, důchodci převažovali. Bez nás, důchodců, by se volby ani nemohly konat. Stejně mě sere, že odměna členů volebních komisí nepřihlíží k velikosti volebního obvodu. Brácha je na vesnici, mají jednu kandidátku, spočítají to na to šup. Voličů pár. My máme volební lístek jako plachtu na trojstěžník, voličů kolem 1000 a dostaneme stejně. Však na to lidi dost serou. Nevím, kolik členů má mít naše volební komise, ale sešlo se nás jen 6. To bude těžké počítání. Sčítání výsledků vypadá hororově. Volíme i senátora. Každému voliči budeme muset připomenout - nezaměň obálky, jinak je tvůj hlas neplatný. Kandidáty můžeš označovat jen křížkem, jinak ne. A pak to sčítání! Jsou tři varianty. Volí se strana, zakřížkováním celé strany, to je nejsnazší. Druhá možnost - volí se jednotliví kandidáti. Nesmí být víc zakřížkovaných než je členů zastupitelstva, jinak je hlas neplatný. Nesmí se splést ani volič, ani člen volební komise! A konečně třetí varianta je nejhororovější. Volič zakřížkuje stranu, tím dá hlas každému jejímu kandidátovi, ale ještě může dát svůj hlas nějakému kandidátovi z jiné strany, Zakřížkováním, pochopitelně. Tím zároveň hlasy své straně ubírá, pochopitelně odspodu. Tohle všechno musí volební komise uhlídat. Už vidím, jaký v tom bude bordel.
Nejsem ve volební komisi poprvé. A proto bych tvůrcům těchto pokynů doporučil, aby si k těm volbám šli sednout a počítali výsledky. Abysme se z té demokracie neposrali! Dvě možnosti by plně stačily. Jestli chtějí jít s prohlubováním demokracie touto cestou, tak v krátké době budou chybět členové volebních komisí. A samozřejmě to svádí k různému upravování volebních výsledků tak, aby počítač výsledky akceptoval. Jděte do prdele.

Konec léta

12. září 2018 v 13:58 | Ivo Adler
Kalendářní léto skončilo, a i když vegetační období trvá dál, už to umožňuje ohlédnout se za létem. Léto bylo horké a suché. Proti horku nic nemám, ale sucho je přece jen pro naše zeměpisné šířky nezvyklé. Rozhodně ale odmítám vyvozování nějakých katastrofických závěrů. Žádné katastrofy se nekonají. Úroda ovoce je mimořádná, mimo jiné díky tomu, že ovocné stromy dobře odkvetly, květy nespálil žádný jarní mrazík. Úroda řepky je vyšší o 23 %. Úroda obilovin je nižší o pouhé 3,5 %. Nevím jak brambory, ale já jsem na zahrádce měl nejvyšší úrodu brambor za celou dobu, co je pěstuji. Nářky na neúrodu se u našich zemědělců už pomalu stávají tradicí. Čert je vem. Úhyn ryb na největším moravském rybníku není ani tak dán suchem jako nadměrnou osádkou ryb. Už je to dávno, co jsem mluvil s jedním rybářským odborníkem a ten mi řekl, že naše rybníky jsou přerybněné. Ryby jsou v produkčním rybníku jako prasata v prasečáku. Podle toho vypadá i kvalita vody.
Když tak mluvím s kolegy zahrádkáři, nikdo si na počasí nestěžuje. Mám zahrádku malou, ale její využití se blíží maximu. Největší plochu tradičně věnuji raným bramborám. Brzo je vysazuji a brzo je sklízím, v době, kdy jsou v obchodech ještě drahé. Letos díky teplu byly obzvlášť rané. Aby půda byla využita, hned po sklizni vysévám špenát. I ten už je teď ke sklizni. Bohužel ho nechávám přerůstat, protože není místo v mrazáku. Snad na něj přijde řada příští týden. Jeden záhon po bramborách mám dělený. Jedna třetina dřeňový hrách, to už je druhý výsev, první byl hned z jara, dnes na jeho místě mám kedlubny. Druhá třetina je věnovaná kopru. Semena mívám vlastní, ale už měla po klíčivosti a tak jsem musel semena koupit a vysít znova. Jinak by byl kopr už k použití. Do takové kulajdy jako báseň. Třetí třetina je oseta ředkvičkami, i ty jsou ke sklizni, ale beru je postupně a i výsev byl na dvě etapy. Jedna rodina nemá šanci tu zkonzumovat. I ředkvičky jsou druhá sklizeň, první byla ve skleníku. Na místo, které s listovým salátem uvolnily, přišly papriky, předpěstované za oknem. Semena paprik jsem koupil a byla dost drahá. Sklizeň mě ale zklamala. Jsou málo vzrůstné a tím pádem mají i méně plodů. Dost ale na to, aby pokryly naši spotřebu. Rajčata mají vlastní záhon. Sazenice opět předpěstované za oknem. Pod rajčata jsem dal podsev - čínské zelí. Tady snad se nepříznivě projevilo počasí. Polovina sazenic zašla. Jednu nejslabší sazenici rajčete dala žena do skleníku, nedopustí, aby se něco vyhodilo. Dnes je to nejsilnější rajče, které máme. Tak zvažujeme, že příští rok těch rajčat bude víc.
Jinak je skleník primárně určen pro papriky a roubované okurky. U paprik zůstaneme, ale zvolím jinou odrůdu. Loni jsme měli pěkné papriky, byli z vlastních semen a byl jsem překvapený, protože to byly semena z předloňské sklizně, vysévám vždy F1 a tak jsem si od semen moc nesliboval. Žena nějaká semena uschovala a příští rok je vysela. Byl jsem překvapen jejich klíčivostí i kvalitou paprik. O paprikách ještě budu přemýšlet. Přemýšlet budu i o okurkách. Vždy dávám jednu hadovku a jednu svačinku. Pro naši potřebu až až. Ještě je rozdáváme. Co ale sere, že brzo přijdou pryč. S nástupem léta zajdou. Letos jsem je udržel až do současnosti, ale už je to bída. Bez chemického ošetření se neobejdou. Příští rok zkusím aspoň jednu neroubovanou. Se mi zdá, že ty roubované jsou háklivější.
Zbývají dva záhony. I ty jsou dělené. Na prvním jsou majoránka, bazalka a mrkev. Ten je více méně statický, co tam bylo vyseto, to konzumujeme. V sobotu nás navštívil bratr se ženou, a to si vždycky porovnáváme své pěstitelské úspěchy. A tak mi řekl, že bazalka nemá ráda zálivku na list. Dám si na to pozor. Listy už skoro žádné nemá, ale přičítal jsem to spíše ochlazení. I když bazalky jsme si letos užili dost. Máme jí spoustu nasušeno a majoránky taky. Kromě toho je tam ještě celer a kedlubny - po raném hrachu. Druhý a poslední záhon je rovněž dělený. Petržel jsem vysel dvakrát. První výsev na sebe dával dost čekat a tak jsem jí vysel ještě jednou. Protože první výsev byl kadeřavá petržel a druhý plochá, dá se to dobře rozlišit. Petržele je až až. Druhá část je věnovaná mrkvi, ve druhé trati po rané cibuli. Mrkev po cibuli se vcelku osvědčuje, bývá na zimní uskladnění. Ale je tu problém. Vysazuji cibulky dost hustě, a tak se pro výsev mrkve těžko hledá místo. A následně se i těžko probírá. Musím se polepšit. Méně je někdy více. Budu mít větší cibule i větší mrkev.
Záhony jsou sevřené mezi skleníkem a plotem. Skleník mi stíní, plot mi sice nestíní, ale stíní mi domek sousedky. Co naděláš. A tak na okrajích dávám takové rostliny, na kterých mi tak nezáleží, většinou trvalky. Křen, máta, řapík, pórek, to ovšem není trvalka, u skleníku šalvěj, libeček, oregano, meduňka a pažitka. Ještě jsem tam měl jednu zelinku, už nevím, jak se jmenovala, a ta loni vymrzla. A mezi tím tři rostliny konopí. Loni jsem je měl ve skleníku a ty ho celý zaplnily. Tak jsem si řekl, půjdete ven, holky. Někdo nám ty sazenice pořád strká, jinak bysme to ani nepěstovali, ale jak už jsem řekl, moje žena nic nevyhodí. Pak z toho dělá různé masti, které opět rozdává. Zahrádka je malá, ale celkem produktivní. Co mně chybí, že nemohu pěstovat česnek a zejména jahody. Není místo a pro česnek zejména vhodné stanoviště. Co se dá dělat, musím to oželet.

Anonymita

10. září 2018 v 15:15 | Ivo Adler
Blíží se komunální volby a tak různí kandidáti považují za vhodné se připomenout veřejnosti. Platí to i pro mého švagra, komunálního politika. Napsal článek na web s místní problematikou. Švagr je regionální spisovatel a psát umí. A taky si o sobě dost myslí. Články na internetu mají pro mne jeden půvab. Na většinu z nich mohou čtenáři odpovědět. Vážím si, když čtenáři tuto možnost využijí. Je to důkaz, že můj text jim stojí za reakci. Ne tak pro mého švagra. Je zvyklý, že knihy nikdo nekomentuje. Nemá také jak. Na internetu je to ovšem jiné. Kandiduje do místního zastupitelstva a tak se chtěl před veřejností ukázat v příznivém světle. Ten článek se zabýval místní problematikou, i to je pro švagra nezvyklé. Píše humorné povídky, které před Listopadem zveřejňoval v Dikobrazu, dnes soubory těchto povídek vydává knižně vlastním nákladem. Nutno podotknout, že zatím vždycky všechno vyprodal. Krátce po zveřejnění se u jeho článku objevily dva komentáře. Jeden byl souhlasný, druhý, anonymní, článek označil za plácnutí do vody.

To švagra dopálilo. Není zvyklý na nesouhlasná vyjádření. Proto mi volal, abych si článek přečetl a reagoval na něj, pochopitelně souhlasně. A hned mi poslal text, jak by měl komentář znít. Celé mi to připomnělo televizní pořad Televarieté s Vladimírem Dvořákem a Jiřinou Bohdalovou. Byl to díl, ve kterém Jiřina Bohdalová vystupuje jako redaktorka doktorka Zorka Horká. A švagr mi poslal text komentáře, který jako by napsal Vladimír Dvořák coby čtenář nespokojený s informacemi o své osobě. Byla to urážka dotyčného komentátora. Švagrovi jsem odpověděl: nezlob se, na tvůj článek mohu reagovat, ale nikoliv textem, který mi posíláš. Já diskutéry neurážím. Jsem rád, když někdo na můj článek reaguje a vážím si toho, až už je reakce jakákoliv. Nadávky a urážky přenechávám jiné kategorii čtenářů, a to tím spíše, že reaguji v diskusi pod svým jménem a dokonce jsem rámcově uvedl i bydliště. To nakonec švagr uznal. Telefonoval mi k večeru a řekl mi, že se ještě obrátil na další lidi s žádostí o komentář a i ti odmítli někoho urážet. Pod článkem tedy je můj komentář, podepsali jsme ho i s manželkou, je věcný a nikoho neuráží a nakolik situaci ve městě znám, snad je i objektivní.

Liberální demokracie (asi podruhé)

23. července 2018 v 10:04 | Ivo Adler
O krizi liberální demokracie lze slyšet každý den. Je to pravda? Samozřejmě že ano, není šprochu… Pro důkaz krize liberální demokracie nemusíme chodit daleko. Stačí se podívat na debatu v parlamentu při jednání o důvěře Babišově vládě 11. 7. 2018. Celé jednání bylo exhibicí opozičních poslanců (ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Pirátů a hnutí SPD), vydatně pohnojené přítomností televizních kamer. Když už se na nás televizní diváci dívají, tak si to pořádně užijeme. Vládní tábor ANO a ČSSD s podporou KSČM zdaleka tak často nevystupoval. Neměl to zapotřebí. Domluva o podpoře vlády byla jasná. Vláda projde hlasy ANO, ČSSD a KSČM. Nic na tom nemění ani skutečnost, že poslanec Chovanec z ČSSD se nedostavil, prý ze zásadních ideologických důvodů a poslanec Ondráček z KSČM sice byl přítomen, ale hlasování se nezúčastnil. Kdyby ale vládní koalici teklo do bot, tak byl připraven ji svým hlasem podpořit. Neúčast vysvětlil taky ze zásadních programových důvodů. Samozřejmě, lze to takto zdůvodnit, já bych ale důvod neúčasti viděl daleko prozaičtěji. Byl to vzkaz hnutí ANO. Nepodpořili jste mě ve funkci předsedy bezpečnostně branného výboru, ani já vás nepodpořím. Osobnostní rozměr politiky neradno podceňovat. Nakonec to přímo z parlamentní tribuny demonstrovali dva pánové: Andrej Babiš a Miroslav Kalousek. Andrej Babiš trochu ztratil glanc a nazval Kalouska opilcem. Po předchozích Kalouskových výpadech se Babišovu postoji ani nedivím. Vzájemná animozita těchto dvou pánů není včerejšího data a jistě se potáhne celým funkčním obdobím.
Jednání parlamentu kolem důvěry vládě je klasickou ukázkou situace, kterou Lenin nazval buržoazní žvanírnou. A to Lenin nic nevěděl o přímém televizním přenosu. Ostatně žvanírnou byl parlament nazván i mnohokrát poté. Opoziční poslanci se vládním prohlášením zabývali jen velice okrajově, nejvíce jim leželo v žaludku, že vláda dostane důvěru s pomocí hlasů komunistických poslanců. Tady se ukazuje příčina krize liberální demokracie. Liberální demokracie je plně funkční jen tenkrát, když nejsou nezpochybňována jí předkládaná řešení. Liberální demokracie akceptuje jen ta řešení, která patří do okruhu řešení pro ni přijatelných. Pokud ale tato řešení neřeší společenské problém, před kterými společnost stojí, liberální demokracie selhává. Tak liberální demokracie selhala při řešení společenské situace v Rusku na sklonku 1. světové války, stejně selhala při nástupu nacismu v Německu a nebylo to jen Německo. Po 2. světové válce byla liberální demokracie odvržena již zcela programově v zemích osvobozených sovětskou armádou. Nevím, zda ve všech, ale v řadě postsovětských zemí, Česko(Slovensko) nevyjímaje, byly zřízeny quasivědecké ústavy, které se zabývají studiem totality. Oni sice deklarují, že se zabývají i studiem fašistické diktatury, ale hlavní náplní je studium zločinů komunismu. V žádném případě se ale nezabývají příčinou vzniku totalitních režimů. Museli by nutně dojít k selhání liberální demokracie. Popisem diktatury nezabráním jejímu opakování. Proto apologeti liberalismu bijí na poplach - demokracie je v ohrožení. A vracím se k původnímu tvrzení - liberální demokracie akceptuje jen taková řešení, která se nalézají na jejím území. V podstatě tak kopíruje Fordův reklamní slogan: můžete mít auto jakékoliv barvy, pokud se rozhodnete pro černou.

Nevím, jaká by měla být lepší demokracie. Společenská praxe ale tato řešení hledá. Maďarský Orbán mluví o neliberální demokracii, teoretikové liberalismu mluví o autoritativní demokracii a jako její příklad uvádí Putinovu vládu v Rusku, kritice se nevyhne ani polská vláda. A to jsem ve svém výčtu ještě velice omezený. Pochopitelně terčem útoků je i naše současná vláda. Nelíbí se to i ono. Babiš by neměl být tak bohatý, neměly by mu patřit sdělovací prostředky atd. Jedno se zdá nesporné. Lepší demokracie nebude liberálnější demokracie. Po těch orgiích nezodpovědnosti, které jsem viděl v našem parlamentu, mě více liberalismu = více nezodpovědnosti, děsí. Chci takové orgány společnosti, které nebudou žvanit, a za svá rozhodnutí ponesou odpovědnost. A tyto orgány budou vznikat demokratickou cestou - volbami. Žádná severní Korea s její byrokratickou dynastií. Před takovou volbou, liberální nebo autoritativní demokracie, stojí řada zemí Evropy, Asie a jsem v pokušení říci i severní Ameriky. Problémy s Trumpem nejsou vůbec náhodné. Však ho také naši liberálové patřičně kritizují. Vývoj světa je složitější, než si liberálové představují. Nemohu v této souvislosti nevzpomenout vystoupení poslankyně Miroslavy Němcové (ODS) při parlamentním projednávání důvěry vládě. Z jejího vystoupení přímo čišela nostalgie po konfrontaci demokracie versus komunismus, kdy svět se zdál přehledný a stabilní. Současná situace zcela zjevně přesahuje intelektuální schopnosti liberálních poslanců, kterým se svět rozpadá na bipolární schéma demokracie - komunismus. Mimochodem, i komunismus měl svoji (socialistickou) demokracii. Byla jiná než liberální a řekl bych, že zbytečně omezená, ale to už je minulost. Budoucnost bude jiná.

PIJAVICE Z ČSSD, POCHE - TOHLE VÁM O NĚM V TV NEŘEKNOU

10. července 2018 v 9:18
V posledních dnech o něm všichni mluví, ale nikdo neví, co je vlastně zač. Miroslav Poche, který má být ministrem zahraničí, je podle ČSSD vhodným kandidátem, protože "hovoří několika jazyky". Po Sobotkovi je to určitě pokrok, jinak bychom se ale nejspíš měli začít bát.
Začneme zlehka, od toho nejmírnějšího. Miroslav Poche PRACOVAL PRO MILIARDÁŘE ZDEŇKA BAKALU, který z miliard vyvedených z OKD financoval (kromě štědrých příspěvků na kampaně ODS a TOP 09) časopis Respekt nebo Knihovnu Václava Havla. Je také známé, že ostravským horníkům slíbil, že si budou moci odkoupit své nájemní byty z majetku OKD, ovšem místo toho bytový fond z firmy vyvedl a i s nájemníky prodal britské společnosti Round Hill Capital.
Způsob, jakým se OKD dostalo do majetku Zdeňka Bakaly je vyšetřován soudy (kde byl vyslýchán i bývalý premiér Bohuslav Sobotka), celou kauzu zkoumá i sněmovní vyšetřovací komise a prezident Miloš Zeman Bakalu opakovaně nazval "druhým Viktorem Koženým", "lidskou hyenou" a "gaunerem".
Další Bakalovou "hračkou", kterou platí z peněz vyvedených z Ostravy, jsou cyklistické týmy. Bakala financoval mezinárodní tým Quick Step Floors a také společnost D-Continental Team, kterou spravoval přes rodinný svěřenecký fond.
Poche v Bakalově firmě fungoval jako člen dozorčí rady od roku 2012 až do roku 2017, kdy byla z obchodního rejstříku vymazána. Poche k tomu tvrdí, že Bakalu za těch pět let nikdy neviděl, ale pochválil ho, že se podporou českého cyklistického týmu předvedl jako dobrosrdečný mecenáš. "Tím, že činnost cyklistického týmu financoval, vracel peníze do České republiky," řekl Poche serveru Seznam.
Může být hůř? Ano, může
Není to jediný kostlivec v šatníku tohoto pána. Poche vzešel z klientielistického prostředí pražské komunální politiky, a rozhodně v tomto zapáchajícím rybníce nebyl nějakou "čudlou", ale jedním z nejvyžranějších sumců.
Komentátor serveru Info.cz Petr Holec o něm dokonce napsal, že v roce 2014 byl ČSSD do Evropského parlamentu víceméně uklizen, protože jeho pověst v Praze už byla tak hrůzná, že ohrožovala celou stranu.
Miroslav Poche vystudoval obor "Evropská agrární diplomacie" na České zemědělské univerzitě (ano, něco takového se dnes opravdu studuje) a politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Od roku 2002 až do roku 2014 byl členem pražského zastupitelstva, tedy i v nejdivočejších časech koalice ODS- ČSSD za primátora Béma. Jak dnes přiznává třeba i server IDNES.cz, získal si za tu dobu pověst "šíbra".
"Spolu s Petrem Hulinským a KARLEM BŘEZINOU Poche dlouho tvořil pražskou svatou trojici ČSSD, jež psala politicko-podnikatelské noty Prahy," vzpomíná komentátor Holec. Poche prý patřil k nejvýkonnějším "sběračům" funkcí a peněz, navíc podle něj v roce 2010 sám přiznal, že peníze z firem přes nejrůznější fiktivní dárce posílá na "KRMENÍ BESTIE", jak se (jak víme už z odposlechů Davida Ratha) přezdívalo v ČSSD stranické pokladně.
Při vysvětlování kauzy se nastávající šéf diplomacie blýskl opravdu mimořádnými vyjadřovacími schopnostmi:
"To je jednoduchý, protože já to prostě... když to napíšete anonymně, tak budu mnohem radši... nebo rozumíte... já jsem ten dar rozepsal na nějakých deset členů tak, aby se z toho nemusela platit daň. Protože když dám dvě stě tisíc straně, tak ta z toho zaplatí patnáct procent daň. Kdežto když to rozepíšu mezi deset svých členů na obvodě a oni zaplatí padesát tisíc jako členský příspěvek, tak se z toho daň neplatí," vysvětloval tehdy novinářům z webu IHNED.cz, poté co jim nechtěně prozradil, že statisíce ze svých příjmů posílá do stranické pokladny ČSSD.
Bude to veselé, až toto předvede ostatním ministrům zahraničí...
Ale pokračujme v Pocheho kariéře. V roce 2010 se mu po dvou neúspěšných pokusech podařilo dostat do zastupitelstva Prahy 3 (v Praze patří toto "zdvojování" funkcí na obvodě a "velkém magistrátě" k běžným zvyklostem), na které není tak vidět.
Deset milionů pro pijavice...
Třetí obvod byl navíc známý jako "divoký Žižkov". Média psala, že právě tento obvod je Pocheho "revírem". Tam měl pod palcem veškeré investice a rozpočet. Na celopražském magistrátě dělal paralelně předsedu klubu zastupitelů ČSSD.
"Je znám svým žižkovským slovníkem a řečí těla prodavače ojetin," vzpomínal na jeho tehdejší léta komentátor Holec (tato slova z jeho komentáře později zmizela). Podle médií si komunální léta Poche "zpříjemňoval" množstvím funkcí v městských podnicích: "Předseda představenstva Pražské energetiky Holding a.s., předseda dozorčí rady Pražských služeb, a.s., místopředseda představenstva Správy zbytkového majetku MČ Praha 3 a.s. či člen představenstva Investiční a rozvojové Praha 3 a.s.".
Podle obvykle dobře informovaného ekonomického novináře Miroslava Motejlka si jenom z Pražské energetiky a jenom z průběžných "tantiém" přišel na přibližně DESET MILIONŮ. Na jednorázových odměnách mu pak přitékaly další miliony. A to byla jenom jedna z firem, ve které seděl. Motejlek jej za to neváhal nazvat "PIJAVICÍ Z ČSSD".
Po všech těchto skandálech se v roce 2014 Pochemu podařilo "uprchnout" do Bruselu, když jej Sobotkovo vedení dosadilo na vysoké místo kandidátky a nakonec mandát v Evropském parlamentu získal, i když voliči dali najevo, co si o něm myslí, a získal mnohem méně preferenčních "kroužků" než kandidáti pod ním.
Bereme velké dotace, tak udělejme humanitární gesto a přijměme uprchlíky.
V Bruselu pan Poche rychle načichl tamními názory a neváhal se s nimi veřejně chlubit. Například v roce 2015, když do Evropy proudily miliony běženců, napsal článek nazvaný "NEOTÁČEJME SE K UPRCHLÍKŮM ZÁDY". V něm vyzýval Českou republiku, aby dodržovala princip evropské solidarity a nevyhýbala se přijímání běženců. Také psal, že pokud přijmeme 525 "zoufalých" imigrantů, bude to "symbolické humanitární gesto".
"Česká republika je velkým příjemcem dotací z EU, za evropské peníze stavíme dálnice a silnice, školy a školky, vybavujeme nemocnice, provádíme rekvalifikace nezaměstnaných a mnoho a mnoho dalšího přínosného pro naši zemi. Ale logika, solidarita i základní slušnost mně říká, že nelze ruku natahovat. Proto se osobně přikláním k tomu imigranty v České republice přijmout a poskytnout jim prostor pro nový život," napsal tehdy Poche. Teď tvrdí, že "moje vnímání migrace se v průběhu let vyvíjelo". V prezidentských volbách Poche, nyní už jako seriózní bruselský europoslanec, podporoval Jiřího Drahoše. Za sebe i za pražské sociální demokraty před prezidentskou volbou řekl, že podporují kandidáta, který "nerozděluje společnost, nerozdmýchává nenávist a ctí Ústavu a zákony". A pro hloupější dodal, že TAKOVÝM KANDIDÁTEM JE PRO NĚJ JIŘÍ DRAHOŠ.
Komentátor Holec si ale myslí, že pokud se Poche stane ministrem čehokoliv, jeho SKANDÁLNÍ MINULOST jednou doběhne celou ČSSD. Tuší to prý i Jan Hamáček s Jiřím Zimolou. "Udělat z Pocheho s jeho minulostí ministra, je jako rozsvítit si doma při náletu. Něco špatného vás určitě nemine," napsal komentátor Holec.
A proč vlastně vedení ČSSD na Pochem tolik lpí? Novináři se shodují, že hlavním důvodem je fakt, že pražská ČSSD, kterou Poche po léta ze zákulisí ovládá, dodala na sjezdu při volbách předsedy KLÍČOVÉ HLASY JANU HAMÁČKOVI.
A teď za to chce svou odměnu.

Kam dál