Především důchodcům, ale nejen jim

Včera v 10:07
Konečně někdo iniciuje to, co cítím, že bychom my, jako důchodci, měli začít organizovat navýšení dosavadních starobních důchodů. Spoléhání na ty politické strany, které jsou "u vesla" 20 a více let a řídily ekonomiku státu a související sociální politiku systémem od 10 k 5, spěje k hrobu naší státnosti a prosperity (viz hlasování v parlamentu k navýšení důchodů), kdy poslanci z TOP 09 jako Laudát, Gazdík a další, byli jednoznačně proti jejich navýšení!!! Přitom navýšení svých platů o 8 tisíc Kč schválili bez mrknutí oka jednomyslně !!! Proto také apeluji na Vás, vrstevníky, podpořte tuto iniciativu třeba přeposíláním všem Vaším známým. Ale nejen důchodcům, protože sice naši mladí naše problémy nechápou, nebo snad ani nechtějí pochopit… Viz. Mádl a Issová: "Přemluv bábu... před volbami". Avšak měli by mít tyto informace, aby o nich alespoň přemýšleli, protože časem pochopí.
SPĚCHÁ - VŠEM DŮCHODCŮM Jsou nás 3 miliony důchodců, které by mohly rozhodnout volby. Proč to nezkusit? V každých příštích volbách volme jen stranu, která slíbí, že:
- Bude odpovědně a nekompromisně postupovat v řešení imigračního procesu (ne "kam vítr, tam plášť" a bude brát vážně názory občanů),
- Okamžitě "zrekonstruuje" Českou televizi, buďto zrušením našich poplatků a výměnou 80% pracovníků, pokud je to neprůchodné, pak zrušit ČT zcela!!! Na našem území působí mnohé televizní společnosti, které i bez dotací (sedm miliard Kč ročně) umí pracovat nezávisle.
- Okamžitě začne řešit a urychleně dořeší otázku Cikánů v naší zemi!!! To není nic nemožného, jen se musí legislativně i právním chováním To není nic nemožného, jen se musí legislativně i právním chováním obecních i městských úřadů zabezpečit, aby stát tyto nepřizpůsobivé spoluobčany a jejich životní podmínky konečně začal posuzovat zcela rovnocenně, jako u ostatních (bílých) občanů - daňových poplatníků,
VZPOMEŇTE NA KALOUSKA, KTERÝ ZASTAVIL DŮCHODY NA TŘI ROKY- UDĚLÁ TO ZNOVU, POKUD SE DOSTANE K LIKVIDACI A. BABIŠE, KTERY CHCE DŮCHODY ZVÝŠIT AŽ NA 500,-Kč.
- Okamžitě zruší Cikánům dosud přiznané sociální dávky a přehodnotí jejich zdravotní stav, který byl pod jejich nátlakovým jednáním důvodem pro přiznání statutu invalidních důchodců a tím i příslušných sociálních dávek. Opravdu je zarážející, že léty kritizovaný stav pojetí v přiznávání širokého spektra sociálních dávek úřady Cikánům dosud trvá a doposud žádná vláda od roku 1989 tento problém neřešila!!!
- Okamžitě zruší bez náhrady všechny, na státě se jen přiživující, neziskové organizace" v naší zemi.
- Okamžitě sloučí zdravotní pojišťovny (před r. 1989 nás bylo o třetinu více a na vše postačila pouze jedna!!! Dnes je jich sedm a v nich se flákají stovky lidí.
- Okamžitě zabezpečí provoz max. 10 vysokých škol. Je nás 10 mil., což je ve světě větší město, a "živí" se zde 98 VŠ a v "nich se potí tisíce tzv. pedagogů". Přitom se kvalita našeho vysokého školství řadí na 23. místo ve světě!
- Okamžitě vyhlásí referendum k případnému vystoupení z EU a NATO. Vzhledem k měnící se situaci v mezinárodní politice je to velmi akutní. Výsledkem referenda se musí pak vláda neprodleně řídit!
- Okamžitě zabezpečí změnu názvu našeho hlavního letiště na původní název, event. na "Letiště Praha". (Havlova rodina za války sympatizovala s nacisty!!!)
- Zajistí, že do funkce ministra obrany, ustanoví vysokoškolsky vzdělaného odborníka s vojenským vzděláním (kvalifikací nesmí být "modrá knížka").
- Zajistí, aby ve všech důležitých státních funkcích pracovali nejen odborníci, ale také "dospělí" lidé s potřebnými životními zkušenostmi. Není přeci možné, aby veřejně pouštěli svá moudra do světa polovzdělaní vysokoškoláci, nebo zcela vzdělaní, ale v post-pubertálním věku, kteří nikdy nikde reálně nepracovali a nemají žádné životní zkušenosti. No a takovými se to zde jenom hemží, proto jsme tam, kde jsme. Někteří z nich už sedí ve vysokých státních funkcích i přes 20 let a doufají, že tam vydrží až do penze, což je naprosto nemyslitelné!!!
- Okamžitě vrátit do námi našetřeného důchodového fondu, údajně na jeden rok, vypůjčených 340 miliard Kč, to jsou naše našetřené peníze za celoživotní práci, vypůjčených tehdejším ministrem financí V. Klausem na dobu jednoho roku. Dodnes nebyla vrácena ani koruna!!! Dalších 30 milionů si" půjčil" Topolánek ve funkčním období!! Proto bereme za celoživotní práci ne důchody, ale almužny. A co čeká naše děti ? - Potrestat viníka a jeho kumpány, s následující konfiskací velmi pochybným způsobem nabytého majetku.
- Okamžitě zrušit financování politických stran ze státního rozpočtu. Pokud se chtějí angažovat lidé stejného smýšlení, ať si financují svou činnost z vlastních zdrojů (viz dluhy ČSSD).
- Uzákonit politickou i občanskou zodpovědnost poslanců a senátorů a zrušit jejich imunitu, ne se neustále skrývat za imunitu!!!
- Změnit výpočet a odhlasování výrazného snížení, výše platů všem poslancům obou komor, ústavním činitelům, ti si sami platy nikdy nesníží, v tom je jejich jednota.
- Totéž u všech kategorií soudců a advokátů na všech stupních a snížení na průměrný plat hodinové sazby palmáre na 1/10 částky, to je za advokátní služby, na 250,- Kč/ hod.!!!
Poznámka Ivo Adler

Nejsem přítel takových proklamací, tato je navíc poněkud naivní, ale jako obraz smýšlení veřejnosti je dobrá. Škoda, že není uveden autor. Ač můj vztah k této proklamaci je rezervovaný, jeden požadavek bych přece jen doplnil - a to je zrušení Senátu. Proti duchu zmíněné proklamace to určitě nejde.
 

Vlastizrada

16. července 2017 v 11:49
Pro uvalení sankcí na ČR za nepřjímání migrantů hlasovalo v EU 18.5.2017 těchto 12 vlastizrádců:
1. Telička ................. ANO
2. Ježek .................... ANO
3. Charanzová ........ ANO
4. Dlabajová ............ ANO
5. Zdechovský ........ KDU - ČSL
6. Šojdrová ............... KDU - ČSL
7. Svoboda ............... KDU - ČSL
8. Štetina .................. TOP09
9. Niedermayer ....... TOP09
10. Polčák ................. STAN
11. Poc ...................... ČSSD
12. Poche ................. ČSSD
Tak hlasují naši volení zástupci v EU proti zájmům ČR.Je to skvadra vlastizrádců, kteří by se měli vzdát občanstvía zažádat si o německé, když s nimi táhnou za jeden provaz.Dobrovolně hlasovat proti vlasti je vlastizradaa král by je za to nechal bez milosti popravit. Škoda, že nemáme krále.
Zvýraznění patří do stáda ultra sviní. To je na okamžité odvolání a trestní řízení, neboť jdou proti zájmům našeho státu.Zajímalo by mne kolik za toto hlasování proti naší republice pobrali. A to si je královsky platime!
P.S. Ivo Adler
Trochu jsem se teď odmlčel. Měl jsem fofry.

Stop islámu

10. června 2017 v 14:14 | Sartori Giovanni
92letý Giovanni Sartori, jeden z největších politologů a sociologů přítomnosti zemřel. Profesor nejprestižnějších amerických universit Stanford, Yale, Harvard aj. Byl Kissingerovým přítelem, Obama byl jeho žákem, respektoval ho i Ronald Reagan o němž řekl: "Neměl vysoké vzdělání, ale úžasný politický talent a výjimečný praktický rozum". V nedávném hovoru s il Giornale o islámu.
Profesore, čelíme islámské invazi?
Invazní vlna z islámských zemí se musí zarazit, islám nelze integrovat do evropské tradice. Říkám to řadu desetiletí.

Jste pravičák..
Levice, pravice, nezajímá mě to. Důležitý je smysl pro realitu. Studuji ty věci celý život. Snažím se pochopit politické, ekonomické a etické mechanismy, které řídí vztahy islámu a Evropy, abych mohl navrhnout řešení té katastrofy, které čelíme.
Jaká katastrofa?
Tvrzení, že lze mírovým způsobem integrovat obrovskou komunitu muslimů, věrnou teokratickému monoteismu, která odmítá akceptovat separaci politické a náboženské moci - katastrofální iluze. Tato nesmyslná fantazie povede k válkám čím dál tím otevřenějším a současnějším.
Proč?
Islám po třicetileté přítomnosti v západní Evropě odhalil pravou tvář. Jeho adepti jsou ochotni se vyhodit do povětří, a to pomocí nejmodernějších technologií. Islám se nevyvíjí, jde o teokratický monoteismus formovaný v 7. století, zcela nekompatibilní se západním monoteismem. Po vítězství Vídně v roce 1683 se tato realita ignorovala a čelíme jí s novou silou dnes.
Nelze kohabitovat?
Ne, západní společnosti jsou založeny na suverenitě lidu, islám na suverenitě Alláha.
Integrace muslimů do naší společnosti není možná?
Od roku 630 nezná historie jeden případ muslimské integrace do nemuslimské společnosti. Podívejte se na Indii nebo Indonézii.
Ve svých zemích muslimové žijí pod suverenitou Alláha bez problému, zatímco na západě..
Muslimský imigrant na západě se stále ztotožňuje s tímto principem a odmítá západní etické a politické principy, nemůže se integrovat. V Anglii nebo Francii je třetí generace muslimů ještě fanatičtější a víc násilná než ty předchozí.
A multikulturalismus?
Co je to vůbec multikulturalismus? Nesmysl, nic takového neexistuje. Levice, která s tím termínem operuje o islámu nic neví. Jejím diskursem je ignorantství. Číňané jsou Číňany několik tisíc let a perfektně v našich městech kohabitují i se svými zvyky a tradicemi. Podobně Evropané židovského původu. Nikdy ne muslimové. V soukromém životě ať si věří, čemu chtějí, ale politicky musí akceptovat naše zákony a lidovou suverenitu, jinak nemají na západě co pohledávat.
Jestli někdo z levičáků uslyší vaše úvahy, prohlásí vás za xenofoba.
Celá levice je skandál. Jsou zbabělí a ztratili původní ideologii, aby zůstali "progresívními" zaštítili se hanebností typu "hranice všem otevřené".
Co dělat?
Respektovat zákony a pravidla. Imigrace do Evropy již dál není únosnou. Každý migrant musí mít vízum, dokumenty, jasnou identitu. Ilegálové musí být odsunuti zpátky do svých zemí. Ti, kteří zůstanou, nemohou dostat volební právo, jinak muslimové vytvoří nebo ovládnou politické strany a v důsledku jejich vysoké porodnosti budeme ztraceni, během pár desetiletí to tu všechno ovládnou. Staneme se menšinou ve státě ovládnutém šarií. Žil jsem třicet let v USA, měl jsem všechna práva kromě volebního a nevadilo mi to.
A co masívní transfer imigrantů po lodích?
Každá urgentní situace má své etapy. Jsme v poslední etapě: válečné. Jsme napadáni a aby bylo jasno, musíme se bránit všemi zbraněmi, které máme k dispozici - letadly, torpédovat je atd.
Co to říkáte?
Říkám, že jsme ve válce, kdy druhá strany nerespektuje teritoriální vody. Pošleme letadla k libyjským břehům, potopme lodi v přístavech. Je to jediná reálná možnost jak je odradit od invaze do Evropy. Po dvou, třech útocích přestanou.
Pro některé intelektuály je západ vždy viníkem.
Jsou stupidní, sebedestruktivní. Inkvizice byla tragedií, ale toto fanatické období západ před staletími překonal. Ne tak islám. Není schopen evoluce. Je to svět bez pohybu, nikdy nevstoupil do industriálního věku, ani ty nebohatší muslimské země. Mají obrovské bohatství v ropě, ale nic nejsou schopni vyrobit, všechno musí dovážet. Symbolem jejich civilizace je bazar.
Podle některých teoretiků mezi civilizační kontakt obohacuje?
Pokud existuje vzájemný respekt a vůle k soužití. Jinak nemůže jít o obohacení, ale o válku, kde nejmocnější zbraní je demografie, totálně v jejich prospěch.
A Evropa?
Už neexistuje. Nikdy jsem neviděl stupidnější instituci než je Evropská unie. Favorizuje masovou imigraci, devastuje evropské ekonomie a celou Evropu to dovede do nezaměstnanosti a chudoby.
Evropa podle vašich představ?
Konfederační, složená jen z původních sedmi zemí. Aktuální EU složená z 28 zemí a 28 jazyků je nesmyslem, nic neví o islámu a je totálně neschopná obrany, je směšná a nezodpovědná.
Jak to s islámem v Evropě skončí?
Máme lidské bomby, islámské mučedníky - svědčí to o tom, že se blíží vyvrcholení.
 


Státní dluh

30. května 2017 v 14:24 | Ivo Adler
Takový státní dluh je docela dobrá věc. Tedy pro toho, kdo půjčuje (věřitele). Většinou je tento věřitel anonymní. Nikdo na něj nemůže ukázat prstem. Pravda, může to být, a zpravidla taky je banka nebo nějaká jiná finanční instituce, ale vlastníci jsou taky většinou anonymní. Druhá výhoda státního dluhu (pro věřitele) spočívá v tom, že u státu jako dlužníka je přece jen podstatně nižší riziko bankrotu než u nějaké firmy nebo soukromníka. To vysvětluje, proč je státní zadlužování tak oblíbenou finanční operací. Navíc anonymní je i ten, kdo zadlužoval. Vlády a parlamenty se střídají, dluh zůstává. Je to taková salámová metoda - oni přidali, tak my si taky trochu přidáme. Přece nejsme horší než oni.
Další příčinou jeho obliby je úrokový výnos. Zpravidla je vyšší než ten, který je běžně dosahovaný na finančním trhu. Způsobem čerpání státního dluhu jsou zpravidla státní dluhopisy. I ty mají svou výhodu. Dá se s nimi zpravidla dobře obchodovat. A jsou dostupné jen úzkému okruhu zájemců. Už je to pár let, kdy jsem měl nějakou finanční rezervu, o které jsem věděl, že jí nebudu v nejbližší době potřebovat. I obcházel jsem banky a hledal způsob, jak tyto nepotřebné písně co nejlépe zhodnotit. Výsledek byl tristní. S malou částkou - do milionu korun, si můžu tak akorát vytřít prdel. Nějaké zhodnocení vlastně nepřipadá v úvahu. Jsou možnosti, ale: buď je to riskantní nebo investice není volatilní - koupím si nějaký podnikový dluhopis, roky budu čekat na jeho zhodnocení a pak ještě když pánbu dá. Navíc nekupuji si dluhopis přímo od emitenta, ale prostřednictví nějakého fondu, který pochopitelně chce být taky živ. Něco tedy jde do jeho kapsy. Rozhodně si neumím představit, že přijdu do ČNB, které ostatně drobné klientele neslouží, a slušně požádám o koupi státního dluhopisu nebo pokladniční poukázky. Znám jen jeden případ, kdy ČNB sloužila drobné klientele - když protekčně povolila Václavu Havlovi, aby si u ní otevřel běžný účet. Je to přece pan prezident a komerční banky jsou tak nejisté! Je to pro nás čest, vést běžný účet panu prezidentovi. To byla doba, kdy (téměř) všichni byli posraný z Václava Havla. To bylo ve svinských devadesátých letech.
Není ani na škodu se ohlédnout se po historii státního zadlužování. Západní Evropě státní dluh umožňoval financovat rozsáhlé sociální programy a konkurovat tak sociální politice socialistických zemí. A to bez zvyšování daňové zátěže nebo snížení životní úrovně. Socialistické země šly cestou vyrovnaného státního rozpočtu a tím se ocitaly v nevýhodě. Po pádu socialistické soustavy se západní Evropa už nemusela podbízet svému obyvatelstvu, socialismus zkrachoval a nebylo s kým soupeřit. Ale obyvatelé si zvykli a zpátky už to nešlo. Alespoň ne bez značných sociálních otřesů. V jižní Evropě (Řecko, Itálie, Španělsko, jistá není ani Francie) státní zadlužování překročilo únosnou míru a bylo nutné zadlužování zastavit. S přijetím Eura se státní zadlužování stalo mezinárodní záležitostí. A případ Řecka ukazuje, že to bez sociálních otřesů nejde. Další adepti čekají. Státní dluh tak podrývá existenci společné měny eurozóny. Zadlužování státu se stává cestou do pekel a v EU sílí poznání, že proces zadlužování je třeba zastavit. Jsou stanoveny limity jednotlivých ukazatelů, které charakterizují vztah dluhu k hrubému domácímu produktu. Chvályhodná snaha, ale trochu to připomíná pavučinu. Slabý v ní uvízne, silný jí protrhne. Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější. Některým státům se nedodržování ukazatelů promine, jiným nikoliv.
Růst státního dluhu souvisí i s politikou podpory růstu ekonomiky za každou cenu. Potřebuji rozvíjet výrobu? Nejlepší je jít do banky pro laciné peníze. Cedulové banky proto dělají politiku levných peněz. Americkou počínaje, českou konče. Úroky na účtech jsou nulové, ne-li záporné. Pochopitelně, nějaké rozevření nůžek být musí. A když peníze nemám, tak si je nechám vytisknout. Americká banka si pro peníze bezostyšně chodí do tiskárny, naše ostatně taky. Ovšem, bohulibý účel, vytištěnými penězi udržuje nízký kurz koruny. Tím ČNB podporuje naše exportéry. Je to mnohem jednodušší, než investice do techniky. Celou ekonomikou vyspělých zemí prolíná neúcta k penězům a hodnotám vůbec. Lidská práva ekonomiku nenahradí.

Geopolitika

17. května 2017 v 16:22 | Ivo Adler
Zájmy státu jsou dány do značné míry jeho zeměpisnou polohou. Tento fakt se dost podceňuje a za rozhodující faktor se považuje politika vládnoucí elity. Je to stejné jako u lidí. Nedávno jsem slyšel rozhovor s jedním forenzním psychologem (co všechno už není forenzní), Netík se jmenoval, který řekl, že existence (každého) člověka je dána především biologicky. To vlastně znamená, že o naší existenci rozhodují naše geny. Co jsme si vylosovali v genetické loterii, to máme. I když ne každý losuje ze stejného osudí. Osudí jsou různá. Dalším faktorem, který se podepisuje na lidské existenci, jsou sociální podmínky. Jeden má díky svým sociálním podmínkám lepší podmínky, jiný horší. Werich o tom zpívá: kdo v hadrech na štěstí čeká, ten se načeká. Teprve na třetím místě mezi faktory naší existence je naše chtění, či chcete-li, vůle. I když i ta vůle je dána geneticky.
Se státy je to podobné. Z ostrovního státu nebude kontinent, z malého státu nebude velký, z polární oblasti nebudou tropy. Ale dost obecného žvanění, které každý zná, přejdu ke konkrétnímu příkladu a tím je Rusko. V poslední době jsou v kurzu Vikingové a díky tomu jsem se dozvěděl, že Rusko mají na svědomí Skandinávci, kteří hledali cestu po pevnině do Cařihradu. A měli lodě, které tu cestu dokázali zvládnout po ruských řekách. A jak tak pluli po řece, tak také obchodovali a loupili, a jeden obzvlášť schopný náčelník imponoval místnímu obyvatelstvu natolik, že ho vyzvali, aby jim šéfoval. Bylo to v Novgorodu, a tam se zrodilo Rusko. Území ovládané Novgorodem se rozšiřovalo, až posléze dosáhlo rozlohy bývalého carského Ruska. Zároveň se Rusko vyvíjelo jako kontinentální stát. Bylo v podstatě uzavřené samo do sebe. Tím se jeho vývoj zpomaloval. V tomto období jeho vývoj trochu připomínal Čínu, která se od 15. století vyvíjela také uzavřená sama do sebe. Také na to doplatila.
Zároveň ale Rusko představovalo bohatou kořist pro dobyvatele. Velké území s přírodními zdroji a pracovitým obyvatelstvem láká každého potenciálního dobyvatele. Čína se zablokovala svou vlastní uzavřeností a tak pro Rusko nebezpečím nebyla, ale předtím se Rusko muselo vypořádat s vpádem Mongolů. Na západě Evropy žádná uzavřenost nebyla, západní Evropa byla jako neotesánek, chci víc a víc. Pokusů o ovládnutí Ruska bylo víc. Řádem německých rytířů počínaje, o Vikinzích nemluvě, přes Napoleona až po 1. a 2. světovou válku. Všechny tyto pokusy Rusko zaplatilo velkými materiálními i lidskými ztrátami. Tyto trpké historické zkušenosti vedly Stalina k celkem jednoznačnému závěru. Je třeba posunout obranu Ruska co nejdále na západ. Jevově tato politika na sebe vzala podobu světové socialistické soustavy. Vytvoříme za západní hranicí soustavu přátelských států, které budou plnit úlohu jakéhosi nárazníku. Budou s Ruskem spojeni totožným společenským zřízením, které jim budeme garantovat, a pokud to je možné, i společným slovanským základem. Tuto politiku převzali i Stalinovi pohrobci a nutno přiznat, že to fungovalo až do devadesátých let minulého století. Že tím společenským zřízením byl socialismus, vyplynulo z historického vývoje, zejména z krize třicátých let a porážky hitlerovského Německa. Ale tuto úlohu plnilo do určité míry i nesocialistické Finsko, kde ovšem nebylo třeba, aby Rusko plnilo úlohu garanta společenského systému.
Nebudu se zabývat příčinami rozpadu socialistické soustavy a pádu socialismu. Chce to fundovaný historický rozbor a ten už nezvládnu. Nicméně následky byly jednoznačné. Vyspělým západním státům se otevřely velké možnosti. Skončily nárazníkové státy. Nejlepším řešením se ukázala existence samostatných národních států, s elitou vstřícnou Západu. Ne nadarmo většina našich politiků říká - my patříme na Západ. A domácí ekonomika neomezeně otevřená zahraničnímu kapitálu. Ideální pro využívání domácích obyvatel a přírodních zdrojů. Chvíli se zdálo, za vlády Jelcina, že to bude fungovat i pro Rusko. Ale trvalo to jen krátce. Rusové si uvědomili, jaké to pro ně bude mít důsledky a tuto cestu opustili. Spolupráce ano, ale bez přelévání bohatství z Ruska na Západ. A v tom je kořen problémů ve vztazích mezi Ruskem a Západem, bez ohledu na to, kdo zrovna stojí v jeho čele.
Za zmínku stojí Čína. Od své izolace v 15. století si prošla bolestným vývojem. Před tím to byla nejbohatší země světa. Na cestě zboží z Číny do Evropy profitovaly všechny státy na trase. Tady se zrodilo tvrzení o pokladech Orientu. Výměna zboží se přesunula z pevniny na oceány a státy na trase zchudly a naopak bohatly ty, které ten obchod měly v rukou. Čína mezi ně nepatřila. Byla jen zdrojem toho bohatství. Ne náhodou proto Čína přichází s myšlenkou obnovy této trasy. Už v minulosti se jí říkalo Hedvábná stezka. Někteří lidé u nás si uvědomují význam tohoto záměru a mají zájem, aby Česko bylo na trase. Může to být zdrojem i našeho bohatství. Naše prozápadní politická klaka (nebo kloaka) vsadila na otevření se západu. Nebudu rozebírat, jaký to má pro nás význam - využívání levné pracovní síly ve východní Evropě, popř. jejího přírodního bohatství. Z naší geografické polohy tedy jednoznačně vyplývá - žádná jednostranná prozápadní orientace, ale vyvážená politika jak na východ, tak na západ. Z toho budeme profitovat.

Babiš kontra Sobotka

11. května 2017 v 15:19 | Ing. Petr Šimánek
Je to velice vážná situace. Něco se chystá na prezidenta. Až odletí do Číny, mám obavy, že Ti, co tyto zmatky řídí něco provedou. Může to být i svržení prezidenta, nebo nějaký puč!! JE NA NĚHO NACHYSTANÁ I POTŘEBNÁ ČÁST SENÁTUI
Toto je z Facebooku:
Vážení, přišla mi informace, že za politickým děnim Sobotka versus Babiš se skrývá něco jiného.
Kauza Babiš je jen zástěrka, aby Sobotka vykonal akci, která nemá nic společného s Babišem.
Sobotka se snaží destabilizovat prezidenta Zemana.
Je za tím daleko víc.
Nedávno na evropském sjezdu prohlásil, ze chce dostat sídlo největší EU banky do ČR.
Přemýšlejte!
Kdo jsou akcionáři teto banky?
Za vším je daleko vice!
Sobotka se zaprodal a zradil kompletně CR a její lid pro daleko rozsáhlejší akci.
Tím, že v životě "si poctivou prací" nevydělával na živobytí (pouze přes politiku), tak bude pro získáni "černého majetku" dělat vše.
Ví, ze když nezačne kolaborovat se "stínovou temnou vládou" je kompletně vyřízeny, jak politicky, tak i lidsky?
Myslíte si, že by největší banka EU přemístila své sídlo do země, kde prezident zastává názor vůči "uprchlické politice", který má?
Ne!
Čili kauza Babiš je jen zástěrka daleko větší akce, než si myslíme.
Sobotka chce zpochybnit roli prezidenta Zemana, neboť takticky zná jeho reakce na tak "absurdní akci kauzy Babiš", kterou vykonal svou " zdajíc se egoistickou demisi rozmazleného malého chlapečka, který nedosáhl svého"!
Zeman logicky musí zpochybnit "nelogickou akci Sobotky" a jakož to správný prezident jasně hájí pozitivní výsledky ministra financi (což by udělal každý normální a seriózní ředitel podniku, pokud mu jeho odděleni správně hospodaří).
S čímž Sobotka počítá!
A jeho další akce již hypotetizují politologové, že chce dostat prezidenta před soud, pokud neakceptuje jeho návrh.
Logicky při dalších volbách by lid Zemana asi po soudní kauze již nevolil, což by otevřelo dveře zvoleni prezidenta, jenž by šel na ruku vice evropským zájmům a ne zájmům ČR.
Čili by se zde dostali muslimští uprchlici, jejichž úkol zde v ČR by se odhalil až za několik let.
Přemýšlejte.
Vše je jinak, než se prezentujte.
MĚJTE OČI OTEVŘENÉ A NENECHTE SE POLAPIT DO MATRIXU INFORMACI, JENZ SE VAM SNAZI PREDLOZIT.
Dívejte se na VEŠKERE DĚNÍ S VELMI VELKOU POZORNOSTÍ!

ing.petr.simanek@seznam.cz
Pozn. Ivo Adler
Dovolím si malé rýpnutí. Co když residentura velké evropské banky je právě to, co ČR potřebuje ke štěstí? A za ní přijdou další. Pak Sobotka je prozíravý státník, který se stará, aby ČR prosperovala.

Ta trapná chvíle demise

5. května 2017 v 11:43 | Ivo Adler
Tak podá předseda vlády Bohuslav Sobotka demisi nebo ne? Včera se hrdě hnal na Hrad, že tu údajnou demisi podá, ale předevčírem se mu to rozleželo a na poslední chvíli změnil rozhodnutí a jeho sekretariát prezidentovi oznámil, že to nebude demise, ale jen jednání o tom, jak řešit vládní krizi, kterou sám Sobotka sám vyvolal. Smyslem celého toho tyátru je, aby Sobotka odstranil z vlády Andreje Babiše, ale sám ve vládě zůstal. Pochopitelně jako předseda. Chtěl se tedy s prezidentem domluvit: první varianta - prezident demisi přijme, zároveň to bude demise celé vlády a jedním dechem Sobotku požádá, aby sestavil vlády novou. Pochopitelně bez Babiše. Druhá varianta by byla, že i tady prezident demisi přijme, ale požádá Sobotku, aby vláda dál vládla v demisi. I tohle by se Sobotkovi líbilo. Má to ale jeden háček. Kam s Babišem? Hoši z ANO už se dali slyšet, že bez Babiše to tedy ne! A pak je samozřejmě varianta třetí. Prezident demisi přijme a Sobotka půjde do prdele. Sestavením vlády bude pověřený někdo jiný. Myslím, že Sobotka udělal chybu. Když složím funkci, tak ztratím tu sílu a vliv, které jsou s funkcí spojené. To někteří pánové těžko nesou. Zažil jsem to i v našem spolku. Můj předchůdce ve funkci předsedy se dal zvolit do vyššího orgánu a očekával, že ve mně bude mít spolehlivého vykonavatele svých záměrů. Vtip byl v tom, že naše organizace mu k zastupování ve vyšším orgánu nedala mandát. Nevadí, byl tam bez mandátu. Tak jsem si řekl, to tedy ne, vola nikomu dělat nebudu. A funkci předsedy jsem složil. Což ve svých důsledcích vedlo k tomu, že se vyšší orgán nakonec rozpadl. Funkce jsou čestné, takže je mi to u prdele. I když nějaká koruna se občas sejde. Čím vyšší funkce, tím je částka vyšší. To dá rozum.
Jak to tak vypadá, schyluje se k variantě třetí. Při včerejší "nedemisi" prezident řekl jasně: milý Sobotko, veřejně jsi řekl, že podáš demisi, tak ji podej a to ostatní už není tvoje starost. Prostě choval se tak, jako by demise podána byla. Na závěr neopomněl dodat: druhý tyátr už ti dělat nebudu. Demisi pošli poštou. A s celou suitou hrdě odkráčel středem. Sobotku nechal stát před novináři, aby tam, zcela zbytečně vykládal svoje zdůvodnění. Více méně už to nikoho nezajímalo a i Sobotka nakonec poslušně odklusal za prezidentem, patrně aby domluvil čas odeslání demise. Nebo že by se ještě rozmyslel? Je to jako v tom Švejkovi. Tak si vyberte: chcete být zastřelenej nebo oběšenej?
Sobotka se zapletl do své vlastní intriky. Je v situaci, kdy už bude těžké demisi nepodat. A jak ji podá, je ze hry. O tom, co bude dál, se už bude jednat bez něj. Hnutí ANO se vyjádřilo zcela jasně. Vláda jedině s Babišem. Bez něj to nebude naše vláda. Lidovci už tradičně jsou, resp. nejsou, ani ryba, ani rak. Tváří se, že se jich to jako netýká. Nicméně zdá se, že se jim to vyplatí. Pokud bude ANO trvat na tom, že předsedou vlády nemůže být Sobotkův nohsled Chovanec, tak nelze vyloučit ani to, že předsedou vlády bude předseda lidovců Bělobrádek. Uvidíme, jak se kluci vyspí. Panuje vcelku shoda, že vláda by měla existovat na půdorysu současných koaličních stran.
Velice zajímavá je role sdělovacích prostředků v celé kauze. ČT je tradičně provládní, rozuměj protibabišovská. Včera jsem viděl kus Interview na ČT 24. Hostem byl Babiš. Moderátorka na něj doslova ječela. Babiš není žádný velký řečník, rozhodně to není Kalousek, a tak měl co dělat, aby se neoctnul v rohu ringu. Nejnovější hit - Babiš mluvil s nějakým redaktorem z nakladatelství Mafra o postupu proti špičkám ČSSD. Politická etiketa říká, že to by se dít nemělo. Je to blbost. Politická elita ČR má plné ruce práce jak omezit politickou váhu miliardáře Babiše. Jde to ztuha, i když si vymýšlí kde co. Je zajímavé, že za jiných okolností se to akceptuje. Nápad s korunovými dluhopisy, jejichž výnosy se nedaní, není Babišův, ale Kalouskův. Teď Kalousek vykládá, že to bylo myšleno jinak. Jako investiční stimul. Blbost, byla to "daňová optimalizace" jako vyšitá. Tady boháči mohou optimalizovat podle chuti. Když ale chtějí využít své ekonomické síly v politice, tak to prý není dobře. Boháči se na to nikoho neptají. Kapitalismus je prostě takový.
Ponechám stranou naši politickou scénu na levici. Není nijak zvlášť zajímavá. ČSSD se nemůže vymanit ze svěrací kazajky antikomunismus, do které se sama nasoukala. A tím pádem se musí snažit dělat svou levicovou politiku s pravicovými stranami. Není třeba pochybovat o tom, že to jde těžko. Mezi pravicové strany tradičně patří ODS, nověji TOP 09, a ještě nověji ANO. ODS a posléze i TOP 09 jsou pravicové strany, jejich existence byla a dá se říci stále ještě je, postavena na okrádání státu. Dostali jsme se k moci, a tak si státní bohatství, které zbylo po komunistech, rozebereme mezi sebou. Už toho ale moc nezbývá. Česko je docela slušně rozkradené. ODS zvláště trvá na tom, že je třeba dát co největší prostor kapitálu. Předseda ODS lidem věří natolik, že kontrola plnění daňových povinností je vlastně zbytečná. Předseda Fiala je akademický blb, který ví hovno o reálném životě. Kalousek je přece jen trochu zběhlejší. Už ani neslibuje, že po volbách zruší EET, i když zpočátku proti ní hřímal hromy a blesky.

Babiš totiž je jako ministr financí úspěšný. Kalousek jako ministr financí se moc nepředvedl. Zvyšovat při restriktivní politice státní dluh, není opravdu něco, čím by se mohl chlubit. Proti tomu za Babišova ministrování rostou platy ve státním sektory, důchody a ještě se snižuje zadlužení. Nakonec i Kalousek v jednom rozhovoru přiznal, že to s tou restriktivní politikou přehnal. Hnutí ANO pro mne představuje zástupce selfmademanů, kteří se sami vypracovali. Je to vidět i na nižších úrovních. A ti potřebují řádně fungující kapitalismus. Náš kapitalismus má k řádnému fungování ještě dost daleko. Proto Hnutí ANO držím palce.

P.S.
Tak teď jsem si to přečetl. Bohoušovi to došlo. Žádnou demisi nepodá.

Politická korektnost

23. dubna 2017 v 10:02 | Ivo Adler
Probíhaly přijímací zkoušky na střední školy a paní učitelka Tereza Cachová na jedné pražské základní jazykové škole stála přes problémem, co s žáky, kteří na žádnou střední školu nepůjdou. Ten problém znám. Nemám motorickou paměť a tak jsem nebyl schopen se naučit spartakiádní skladbu. A tak zatímco spolužáci se jeli připravovat do Prahy, já jsem zůstal doma. Ale co s takovými žáky. Řešení se našlo. Tehdy jsem studoval na střední zemědělské škole a tak pár zoufalců, kteří na soustředění nejeli, chodili jednotit cukrovku na školní zemědělský podnik. Jeden řádek tam, druhý zpátky. Řádky byli sakramentsky dlouhé. Když jsme vyjednotili své řádky, mohli jsme domů. Od té doby cukrovku bytostně nesnáším.
Žáci 5. třídy na pražské jazykové základní škole to měli snazší. Pokud nedělali přijímačky, paní učitelka Cachová pro ně vymyslela sloh. Měli si vymyslet diktát pro své spolužáky. Téma libovolné, ale měla tam být přímá řeč a i/y, snad i názvy míst. Trochu to připomíná jeden francouzský anekdotický příběh, tentokrát už ze střední školy, kde studenti měli napsat sloh, který by byl o sexu, šlechtě, bohu a kléru. Vyhrála studentka, která napsala: "Pane Bože, dejte tu ruku z mého kolena" , řekla hraběnka biskupovi. Vše vtěsnala do jedné věty. Našim žákům bylo naznačeno, že sloh by měl mít aspoň 7 vět. Jedno dílo si dovolím ocitovat:
Milošovo koupání
Babiš strčil pana prezidenta do Vltavy a byl z toho veliký povyk. Řekl jenom: "Sorry jako". Dělníci chtěli vylovit pana prezidenta, ale jeřáb neměl dost sil. Lidé museli volat armádu, aby pomohla s loděmi. Museli ho lákat alkoholem. Miloš jenom řekl: Bablbou". Babiš rychle odjel do Čapího hnízda.
Celý sloh jsem, alespoň doufám, opsal bez gramatických chyb. Byly tam asi 3 nebo 4. Paní učitelce se ale sloh líbil, ocenila ho známkou jedna. Líbil se jí dokonce tolik, že jej zveřejnila na svém facebooku. Inu, čeho srdce plno, tím ústa přetékají. To považuji za závažný etický problém. Má učitelka právo zneužívat svého postavení a prezentovat své politické názory prostřednictvím slohu nějakého žáka, byť prý publikovaného se souhlasem rodičů? Paní učitelka zveřejnila to, co se jí líbilo, s čím se mohla ztotožnit, ale nevydávala to za svůj názor, ale za anonymní hlas lidu, tady navíc vyjádřený dítětem. A to je sprostota paní učitelky Cachové.
V našich "demokratických" poměrech to není nic neobvyklého. Schyluje se k prezidentským volbám. A už dnes se vynořují kandidáti, kteří se sprostotou, která si nezadá s paní učitelkou Cachovou, hlásají, s kým ano a s kým ne. Co si to ti pánové dovolují? Prezident je nejvyšší státní představitel, reprezentuje celý stát, a je přinejmenším jeho morální povinností, aby se ke všem politickým subjektům choval stejně. Morálky sice mají plnou hubu, ale jejich chování moc morální není. Začal to Václav Havel, který na prezidentský úřad pohlížel jako na své osobní léno, Václav Klaus se od něj příliš nelišil, až Miloš Zeman tuto tradici trochu narušil. Však za to také sklízí, jak ukazuje zmíněný sloh, patřičný vděk některých vrstev. Děti samozřejmě prezentují to, co slyší doma. Některým sprostota v našem politickém životě nevadí. Ba dokáží ji, když se to hodí, i využívat. Mně ale vadí.

Velikonoce

17. dubna 2017 v 10:07 | Ivo Adler
Velikonoce mám rád. Jsou to svátky jara a sympatické na nich je, že nikdo ode mne nic nečeká, i když to neplatí tak beze zbytku. V naší rodině jsou spojené s narozeninami a jmeninami, které se taky musí oslavit a samozřejmě nepřijdu přát s prázdnýma rukama. Ale proti vánocům je to prkotina. Těsně před velikonoci jsem se zúčastnil jedné besedy o velikonocích, vlastně to bylo o celém astronomickém roce, ale velikonoce hrály prim. Potvrdil se můj předpoklad, že s vynuceným odchodem od marxismu stoupne váha křesťanských svátků. Komunisti měli rozpracovaný projekt socialistické obřadovosti, a tak vánoce byly svátky rodiny, pod to se schovala i Svatá rodina, a velikonoce byly svátky jara. S trochou tolerance se pod to nechalo schovat i vzkříšení. Je vidět, že křesťanství a marxismus mohly vedle sebe koexistovat, což se také v praxi dělo. Co ale ani marxismus, ani křesťanství nezvládlo, to jsou svátky letního slunovratu (červen) a svátky podzimní rovnodennosti (září). Ty svátky totiž mají svoji logickou a hluboce zakořeněnou náplň a ta s oběma výše uvedenými ideologiemi nekoresponduje. Letní slunovrat byly svátky bezuzdného šukání, slunce stálo nejvýš a tvorba hormonů byla nejintenzivnější, podzimní rovnodennost byla zase bezuzdná žranice. Úroda byla pod střechou a bylo možné si trochu popřát. Jenže propagujte něco takového v ideologiích, které jsou svojí povahou puritánské.
Tohle samozřejmě vím a tak jsem si při besedě trochu zaprovokoval. Řekl jsem, že pomlázka stojí za hovno, když mládenec dívku vymrskává a ona je narvaná v džínách a v kalhotách vůbec. Chybí tam ten erotický podtext, kdy mládenec může dívce zvednout sukni, aby čerstvě utržené vrbové proutky, symbol života, mohly přilnout na nahou kůži. Tím pádem symbolika přijde trochu zkrátka. Naprostá většina přítomných dam s mým názorem souhlasila. Ty co nesouhlasily, moudře mlčely. Není radno vystupovat vždycky proti většině.

Průběh letošních svátků byl v naší rodině atypický. Před velikonocemi totiž zemřela babička snachy v požehaném věku 96 let. A prakticky do smrti, v nemocnici strávila snad jen čtrnáct dní, jinak byla v rodině své dcery, která se o ni starala, byla čiperná. Inu, Moravanka. To nám průběh oslav trochu narušilo, ale jen trochu. Domluvili jsme se, iniciativu opět převzala snacha, že se na velikonoce sejdeme u nich a manko v oslavách trochu doženeme. Ale opět zafungovala náhoda. Mladí si před velikonocemi koupili slávky, bůh ví, jak je připravili, asi chtěli mít postní jídlo, a snacha ještě druhý den zbytek slávek promptně dorazila. Výsledek byla těžká alergie, ale jenom u ní. Syn a vnučka byli zdrávi. To je riziko těchto exotických jídel. Občas se dívám na Exkluziv Kateřiny Brožové. Ale jen když jsou tam nějací zajímaví lidé, kteří umí poutavě vyprávět. Svou podstatou je ten pořad dost nudný. Jednou z obligátních otázek, které Brožová svým hostům na závěr dává, je otázka, jaké mají oblíbené jídlo. A čím větší blbec, tím je jídlo exotičtější. Naši snobové se předvádí - podívejte se, kde já jsem byl a co jsem tam žral! S chutí bych je kopnul do prdele. Tahle snobárna má svou odvrácenou tvář. Nepíšu to poprvé, ale vzestup alergií má svůj původ, kromě přehnané čistoty, právě v těchto exotických jídlech. Žereme něco, na co náš organismus není zvyklý. Výsledkem je pak přehnaná reakce organismu. Snacha se tím pádem ocitla zcela mimo provoz a syn ve třičtvrtě na dvanáct volal: mami, můžeme přijet na oběd? Mohli. Měli jsme bramborový salát a sekanou, ale tu mladí nežerou, oni radši slávky a tak žena udělala bleskově řízek a oběd byl zachráněn. K večeru jsme nakonec dojeli k mladým, poseděli, pojedli i popili, snacha už splaskla, i když prý byla oteklá, že sotva viděla. Dneska, na velikonoční pondělí, se může dostonat.

Jakub Prachař a Agáta Hanychová

20. března 2017 v 11:00 | Ivo Adler
Nemám rád katolickou církev. Nemám rád vůbec žádné církve. Všechny jsou nakonec nástrojem k ovládání lidí. Ale to neznamená, že jsem tak blbej jako naši antikomunisté, abych všechno, co církev (komunisté) kdy řekla/i, prohlásil za blbost. Za celou svou historii církev svatá nashromáždila dost poznatků, které soudný člověk může s úspěchem využít. Slova jednoho církevního teoretika mi utkvěla v paměti. Říká zhruba tohle: manželství není dokonalá instituce (jako demokracie). To první zvláště. Dříve či později si manželé mohou říci - sakra, vždyť já jsem mohl/a dopadnout líp. Smáznu to a začnu znovu - lépe a radostněji. A manželský rozvrat je na světě.
Nedá mi to, abych nevzpomenul slova poloviny našeho dalšího hvězdného páru - manželů Kuchař - Gregor - Brzobohatých. Záměrně uvádím všechna příjmení, protože nevím, jaký je právě aktuální stav v jejich užívání. Táňa v období svatby prohlásila - na děti zatím nepomýšlíme, chtěla bych dítě až ve chvíli, kdy si budu jistá, že jsem využila všechny možnosti pro své uplatnění. Že na mne někde za rohem nečeká nějaká hvězdná kariéra. A tak Táňa svědomitě obíhá všechny rohy a zkoumá, jestli někde nějaká hvězdná kariéra není k mání. Zatím se tak nestalo a tak se snad dočkáme mladých od tohoto páru. Byla by to škoda, kdyby takový pár zůstal bez potomstva. Kvalitní jedinci by se měli snažit, aby lidstvo obšťastnili co největším počtem dětí. Je to přímo jejich vlastenecká povinnost. Nemusí mít početné potomstvo jenom Cikáni. I když Ester Kočičková prohlašuje, že jenom ten je vskutku šťasten, kdo si dělá, co se mu zlíbí a nepřijímá žádné závazky. Takový člověk ani rakovinu nedostane.
Ale abych se vrátil k původnímu páru. Jakub Prachař a Agáta Hanychová se brali z lásky. Z čeho jiného taky. Nebyli to žádní naivkové, Agáta zvláště. V době svatby, při které přijala manželovo jméno, už měla nemanželského syna Kryšpína Dopitu (3. 8. 2011) s bývalým hráčem amerického fotbalu Mirkem Dopitou. Ti sportovci jsou boží. Jsou tak jednoduší, nekomplikovaní a umí si užívat života. Ideální partneři pro život. Nicméně kolečko se polámalo a vztah skončil. Agáta navázala nový vztah s hercem Jakubem Prachařem, členem herecké rodiny Prachařů, který byl i úředně posvěcen. Z partnerů se stali manželé, Jakub vyženil syna Kryšpína. Už to jméno zaručuje hladký start do života.
Už od samého začátku bylo jasné, že se nejedná o žádné tuctové manželství, jako když si dojička Máňa vezme traktoristu Pepíka. Oba manželé se pohybovali v prostředí, které nabízí celou řadu společenských styků. On herec, ona modelka, majitelka modelingové agentury, moderátorka a příležitostná herečka. A tady je pes zakopaný. Jak se zdá, oba partneři využili příležitostí, které prostředí nabízelo. Zdůrazňuji, že všechno je ve stadiu hypotéz. Jakub se údajně sblížil s hereckou kolegyní Kristýnou Leichtovou z televizního seriálu Ohnivé kuře, Agáta pro změnu s fotografem Dereckem Hardem (zřejmě Čech jako poleno), který ji fotil. Dokonce je označován za otce nenarozeného dítěte, protože Agáta je údajně těhotná. Oba partneři jsou obětí své vlastní nezodpovědnosti. Co kdyby to s tím/tamtou bylo lepší než se současným partnerem. Musím to vyzkoušet. A tak to oba zkoušeli, až překročili hranici. Jakub ze společné domácnosti utekl ke kamarádovi, Agáta se pro změnu zhroutila.

Vždycky se může stát, že se člověku připlete do cesty někdo, kdo jako eventuální partner vypadá zajímavě. Proč to nezkusit? V tom je ale síla charakteru, že si tyhle experimenty zakážu. Jednou jsem ve svazku, bohem i lidmi požehnaném, tak žádné experimenty nebudou. I když je to někdy zatraceně těžké. Umělecká komunita tahle omezení jen těžko přijímá. I když komunita "normálních" s tím má také problémy. Jestli se chci těchto manželských a obecně vztahových havárií vyvarovat, musím si odpovědně vybrat partnera, řídit se jenom citem nestačí - je to na furt, a pak si musím zakázat ovoce z cizí zahrady. Za chvilkové smlsnutí člověk zaplatí vysokou cenu. Jakub i Agáta to nezvládli.

Kam dál